Connecting People II

Listopad 2014, pozdě večer, socsíť.

Pål Sverre: Amo, vy Středoevropani jste divní.
Ama: Co? Zase tě v Alpách nutili vyplňovat nějaký nesmyslný formulář?
Pål Sverre: Taky. Ale to jsem nemyslel.
Ama: Tak co?
Pål Sverre: Nevím, jestli se ti to odvážím napsat.
Ama: Obávám se, že odvážíš.
Pål Sverre: ?
Ama: Středoevropská ironie.
Pål Sverre: Definuj středoevropskou ironii.
Ama: Eee… Kundera, Bernhard, Gombrowicz…
Pål Sverre: Co je to za lidi? Z místních celebrit znám akorát pár alpských nácků a nějaké české hokejisty.
Ama: 🙂 🙂 🙂
Pål Sverre: Co?
Ama: Seš vtipnej.
Pål Sverre: Mluvil jsem naprosto vážně, Amo.
Ama: Já vím. A mimoděk jsi byl vtipnej.
Pål Sverre: … rozhodl jsem se to považovat za kompliment.

***

Pål Sverre: Tak můžu ti to konečně říct?
Ama: Ne.
Pål Sverre: Smůla. Prostě vy Středoevropani byste furt mleli. Máte neustálou potřebu mluvit, ptát se lidí a nutit je odpovídat na absolutně nezajímavý věci. Přitom o těch důležitejch záležitostech se tu se mnou nikdo bavit nechce.
Ama: Promiň, ale my tady to mistrovství v jízdě na křovinořezu a plavání ve sněhu prostě tolik neprožíváme.
Pål Sverre: To bych chápal. Myslel jsem jiný důležitý záležitosti.
Ama: Aha.
Pål Sverre: Sex například.
Ama: Co s tím sexem furt máš? Připadáš mi už mírně obsesivní.
Pål Sverre: Co vy s tím sexem furt nemáte? Proč se tady s lidma nemůžu normálně bavit? Proč se všichni tváříte, že sex neexistuje?
Ama: Ježkovy zraky a co bys na něm chtěl jako pořád řešit?
Pål Sverre: Všechno! S mýma klingonskýma kamarádama se normálně bavíme o tom, jak kdo co dělá a jaké to je. Tak například já cenzuracenzuracenzura a taky cenzuracenzuracenzura a i když to moc chlapů nemusí, tak já ženským strašně rád cenzuracenzuracenzura.
Ama: Eee… No tak to tě… šlechtí.
Pål Sverre: Zas taková nijaká odpověď! Nemůžeš mi na to odpovědět pořádně?
Ama: Podívej, asi takhle. Když se já s kamarádkama bavím o sexu, vypadá to následovně: „eee… a ty a tvůj kluk…. tamto… sex… jako dobrý?“ Odpověď „jo, dobrý. Ty?“ „Taky dobrý, dík. No a co jinak nového v práci?“
Pål Sverre: Ale proč?
Ama: Nevím. Přijde nám to takhle normální.
Pål Sverre: Ale to není normální! Tabu nejsou normální.
Ama: Tak jsme asi prudérní no.
Pål Sverre: Ale, Amo, na sexu přece není nic špatného.
Ama: Akorát že přijdeš do pekla, když to budeš dělat neorganizovaně.
Pål Sverre: ?
Ama: Středoevropská ironie.
Pål Sverre: Už zas? Taky seš obsesivní.
Ama: 🙂 🙂 🙂 Vidíš to, já myslela, že zas budeš za úchyla, a přitom se z toho vyklubal navýsost zajímavý hovor o kulturních rozdílech.
Pål Sverre: Vyklubal? Vážně?
Ama: No jako že my o vás říkáme, že jste divní, protože nemluvíte, a vy o nás zas říkáte, že jsme divní, protože mluvíme furt o všem možném, ale o tom důležitém se s náma bavit nedá.
Pål Sverre: Hm. A můžu ti napsat ještě něco dalšího o sexu?
Ama: Ne.
Pål Sverre: Proč ne?
Ama: Eee… Bolí mě hlava.

***

Pål Sverre: … a taky třeba volám svým klingonským kamarádům a oni se mě ptaj, jestli jsem masturboval. A já jim řeknu jo. A pak se jich zeptám, jestli taky masturbovali. A oni taky řeknou jo.
Ama: 🙂 🙂 🙂
Pål Sverre: JÁ MLUVÍM VÁŽNĚ, AMO!!!
Ama: Promiň. Když já si představila, že takhle zavolám svým kamarádkám.
Pål Sverre: No tak do toho! Bojuj se svou prudérností, Amo!
Ama: Ok. Ale čekej, že se od příštího měsíce změní místo odeslání mých zpráv na „Bohnice“.
Pål Sverre: Tys přišla o byt? Stěhuješ se?
Ama: No víš, po tom telefonátu mě tam přestěhují zdarma.
Pål Sverre: No tak to je úžasný. A pak že jsou v Česku služby na hovno.

10 comments

    1. Díky, to mám velkou radost. Vím, že to opakuju furt dokola jak zaseklá gramodeska, ale přesně s tímhle účelem to píšu. Pobavit.

      A provokovat. Protože to zase baví mě. 🙂

      To se mi líbí

  1. dva palce nahoru za ten super rozhovor ze socialsítě, a stejně tak za ty předsudkový mapy 🙂

    …, které mi připomněly něco trochu podobného http://www.finlandforthought.net/wp-content/uploads/2008/04/world-according-to-finns.gif

    už je to dávno co byl blog finlandforthought.net, za mých mladých finských let, ještě v živým stádiu, škoda, ale jsou zde jiné jako například tento což je zase taky dost fajn

    takže prosím pár příspěvků ještě určitě namelte (-:

    To se mi líbí

  2. To jsem tuze rád, že jsem Vás s ním mohl seznámit 🙂

    Mno tak přece tu nebudu psát na Váš blog má vyprávění, a ještě v komentářích, to by v tom nebyl pořádek.

    …ale tak pro jedno ucho, kdysi dávno před jedním létem v zimě, trajekt, autobus a už zbývá jen odvoz na kolej a řidička vás překvapí otázkou „Máte strach, když řídí žena?“, pár hodin nato si v neznalosti koupíte slané máslo a večer to chcete zapít kozlem a číšník co si od vás vzal 5 euro vám ho nalije z lahve (o které samozřejmě nikde nic nepsali), to jste pak pár dní v šoku, ale s každým dalším dnem se to jen zlepšuje, a rok nato už odjíždíte jako klingonfil a pak se už jen vracíte co to de

    a on ten klingonfil teď bude raději jen pasivně pročítat zdejší texty

    Líbí se 1 osoba

    1. A máte (strach, když řídí žena)?
      Například já se jako neřidič nebojím vůbec s nikým, v autě mám silniční slepotu a výpadky pudu sebezáchovy. Kolona? Téměř srážka s kamionem? 300 km/h? Emě to všecko pořád připadá jako stejný bezva výlet dopravním prostředkem někam.
      A po slaném másle se mi občas stýská. Dneska peču joulutortut, tak je trochu škoda, že si tady v Čechách nemůžu omylem koupit slaný máslo, celý to pokazit a zjistit to až, když je napečeno. 🙂

      To se mi líbí

      1. odpověděl bych dnes tak, že žena za volantem ve mně strach neprobouzí (i když má tehdejší odpověď byla možná trochu jiná), vozím se rád s kýmkoliv a neméně rád vozím jiné včetně sebe

        koukám, že s váma v autě nic nehne, a máte tyhle stavy i jako řidič? pak bych nejspíš nabyl i nějaký vyšší faktor strachu 🙂

        přesně!, to je životním cílem toho másla, aby někoho vypeklo, my jej tehdy se spolukolejníkama dávali na domácí chleba, který již tedy nebylo třeba solit

        Líbí se 1 osoba

      2. Moudrá odpověď!

        Já jsem neřidič. O tom, jak řídím auto, se mi ale zdávají noční můry. Věčně si v nich pletu brzdu s plynem. Což je docela prekérka.

        Slané máslo, kyselé mléko, slizovitý jogurt, čokoláda se slanou lékořicí, dehtová zmrzlina… Ve Finsku prostě musí mít cizinec pro strach aspoň trochu uděláno, jinak to nedá. 🙂

        To se mi líbí

Napsat komentář