socsíť

Ráda se užírám

Leden 2019, pondělí, 9.00.
Platón píše na svou facebookovou zeď:

„Dneska odlítám na měsíc na Harvard, volové!“

Pod tím 200 lajků.

***

Pátek, 19.00.
On-line rozprava Praha – Harvard.

Ema: Napsala jsem rozezlený mail do nejmenovaného-krachujícího-eshopu-s-módou a teď mě to mrzí.
Platón: Moje chúďatko.
Ema: Samozřejmě mi na to nějaká pipina do deseti minut odepsala plynulou korporátštinou, že ta blbá jsem já.
Platón: 😦
Ema: Načež jsem poděkovala za shrnutí situace a informovala ji, že své tisíce budu odteď až navěky utrácet jinde.
Platón: …alebo je nemusíš utrácať vôbec, moja!
Ema: Jenomže teď se tím užírám. Proč musím být měkkota a trápit se do zblbnutí každou věcí, kterou vyvedu? Proč se prostě nemůžu nasrat spravedlivým hněvem a po minutě o tom nevědět?
Platón: Já ťa mám takú rád.
Ema: Dík no. Ale být taká je fakt vyčerpávající.
Platón: Vieš, že mi chýbaš? A že ma to tu vlastne až tak nebaví a možno by som bol radšej s tebou v Prahe?
Ema: A přitom jsi za Harvard chlubírnu dostal dvě stě tisíc lajků. Kolik bys jich dostal za „jsem doma s Emou a peču kuře“?
Platón: Záleží, s čím bysme ho piekli a aký by to malo filter.
Ema: A všichni se na to ptaj i mě. Jako by tvůj odjezd na Harvard byla momentálně nejzajímavější věc, která se o mně dá říct.
Platón: Kto sa pýta?
Ema: Všichni-moji-kamarádi!!
Platón: A čo im hovoríš?
Ema: Pravdu. Že se tam flákáš za evropské peníze.
Platón: Náhodou zrovna sedím v knižnici a píšem. Dnes by som tu chcel doraziť pár nevďačných úloh.
Ema: Ladíš ten článek o nemorálnosti tetování doufám? Abys pak jednou mohl vnoučatům říct: svou dlouho budovanou pozici liberála jsem si zničil článkem, který jsem napsal na Harvardu.
Platón: Nie. Ten článok som včera odoslal.

Tak snad se tím jednou nebude užírat.
Protože publikovat takhle výbušný článek je trochu jako… nechat se potetovat.

tattoo2

Reklamy

New Kids on the Blog

Září 2015, úterý 13:30. Ema na obědě s Klavíristou.

Klavírista: Takže se propojíme na socsíti a domluvíme se na tom hraní?
Ema: Na socsíti… Propojíme… Takhle. Já ti v tuhle chvíli asi musím něco zásadního říct.
Klavírista: Oukej…?
Ema: Když já mám blog!
Klavírista: Ty jo, to mě hrozně mrzí! Ale to nic, dneska trpí různými bloky kdekdo.
Ema: Špatně mě chápeš. Já mám bloG. Blok budeš mít ty, až si ho přečteš.
Klavírista: BloG?!
Ema: Jo. Blog historek, co se mi dějou. Ututlat se už úplně nedá, takže ti to prostě říkám napřímo. Ale neboj, ctím soukromí druhých a používám přezdívky.
Klavírista: Jaký přezdívky?
Ema: Podle slavných osobností a postav. Herci, zpěvačky, hrdinové a tak.
Klavírista: Jako třeba Brad Pitt?
Ema: Brad Pitt tam zrovna ještě není.
Klavírista: A můžu být Brad Pitt já?
Ema: Pro mě za mě.
Klavírista: Takže zítra se na tvým blogu objeví: Brad Pitt nervózně čekal před indickou jídelnou na Emu a její zpoždění?
Ema: Ne, to se tam neobjeví.
Klavírista: To jsem rád.
Ema: Neobjeví se to tam, protože píšu v dialozích. Spíš čekej něco jako:

Brad Pitt: Ty jsi Slovenka?
Ema: Ne?!
Brad Pitt: Promiň, já jen, že máš takový legrační přízvuk.

Klavírista: Aha. Takže z celé naší konverzace tam dáš tu největší kravinu, co jsem řekl.
Ema: Ano. Plus možná ještě zmínku o tvém odzbrojujícím úsměvu.
Klavírista: Skvělý. Hele, já už musím jít.

Blogu jeden blbej!

Blogger Meme2

Otázkomat

Květen 2015, čtvrtek, 16:00.

Ema přebírá nový kurs finštiny a dopouští se úvodního žvanění.

Ema: Blablabla, mluvit na kursu finsky, nebát se zeptat, poslouchat Paavoharju, blablabla. Dotazy?
Žák: Jo! Pudete s náma pak na pivo?
***
22:00, socsíť

Uživatel Žák požádal Ema mele o přátelství.
***
23:50, stále socsíť

Žák: /via socsíť chat/ Jdu domů z hospody. Měl jsem osm piv.
Ema: Díky, jsem ráda, že to vím.
Žák: Mám další dotazy.
Žák: Proč Finové nemají sloveso „mít“? Jsou divní?
Žák: Můžu místo Paavoharju poslouchat pagan metal?
Žák: Máte přítele?

Basic RGB
Nicméně ke cti Žákovi slouží, že to celé napsal slušnou finštinou.

Prsně tak

Klingonský ctitel: Seš tam?
Ema: Už to tak bude. Jak se máš?
Ctitel: Pošli mi prsa.
Ema: /typing/……………
Ema: /deleting/
Ema: /typing/……………
Ctitel: Tvoje. Nahý.
Ema: /typing/……………
Ema: Já se mám dobře, díky za optání. Ale teď bohužel cítím poryv náhlé únavy. Pročež musím ihned spát. Dobrou.
Ctitel: Ama! SEND ME TITS!! BRUST SENDEN!!
Ema: Dík za multilingvní překlad, ale já ti rozuměla už prve.
Ctitel: A proč jsi mi teda neposlala svý prsa na fotce?!
Ema: Páč nesnáším, když mi druzí říkaj, co mám dělat. …nemluvě o tom, že mi to přijde ujetý.
Ctitel: /zuřivě typing/……..
Ctitel: Jestli se stydíš, tak klidně bez obličeje!
Ema: /uploading a file/
Ctitel: No hurá! Vidíš, jaké děláš s tou svou prudérností pokroky.



/file was successfully uploaded/



/opening/



Ema has just sent you a photo.

Ema has just sent you a photo.

Ctitel: Tak tohle je fakt pod tvou úroveň, Amo!

 

No já s tím nezačala.

 

please

 

Connecting People II

Listopad 2014, pozdě večer, socsíť.

Pål Sverre: Amo, vy Středoevropani jste divní.
Ama: Co? Zase tě v Alpách nutili vyplňovat nějaký nesmyslný formulář?
Pål Sverre: Taky. Ale to jsem nemyslel.
Ama: Tak co?
Pål Sverre: Nevím, jestli se ti to odvážím napsat.
Ama: Obávám se, že odvážíš.
Pål Sverre: ?
Ama: Středoevropská ironie.
Pål Sverre: Definuj středoevropskou ironii.
Ama: Eee… Kundera, Bernhard, Gombrowicz…
Pål Sverre: Co je to za lidi? Z místních celebrit znám akorát pár alpských nácků a nějaké české hokejisty.
Ama: 🙂 🙂 🙂
Pål Sverre: Co?
Ama: Seš vtipnej.
Pål Sverre: Mluvil jsem naprosto vážně, Amo.
Ama: Já vím. A mimoděk jsi byl vtipnej.
Pål Sverre: … rozhodl jsem se to považovat za kompliment.

***

Pål Sverre: Tak můžu ti to konečně říct?
Ama: Ne.
Pål Sverre: Smůla. Prostě vy Středoevropani byste furt mleli. Máte neustálou potřebu mluvit, ptát se lidí a nutit je odpovídat na absolutně nezajímavý věci. Přitom o těch důležitejch záležitostech se tu se mnou nikdo bavit nechce.
Ama: Promiň, ale my tady to mistrovství v jízdě na křovinořezu a plavání ve sněhu prostě tolik neprožíváme.
Pål Sverre: To bych chápal. Myslel jsem jiný důležitý záležitosti.
Ama: Aha.
Pål Sverre: Sex například.
Ama: Co s tím sexem furt máš? Připadáš mi už mírně obsesivní.
Pål Sverre: Co vy s tím sexem furt nemáte? Proč se tady s lidma nemůžu normálně bavit? Proč se všichni tváříte, že sex neexistuje?
Ama: Ježkovy zraky a co bys na něm chtěl jako pořád řešit?
Pål Sverre: Všechno! S mýma klingonskýma kamarádama se normálně bavíme o tom, jak kdo co dělá a jaké to je. Tak například já cenzuracenzuracenzura a taky cenzuracenzuracenzura a i když to moc chlapů nemusí, tak já ženským strašně rád cenzuracenzuracenzura.
Ama: Eee… No tak to tě… šlechtí.
Pål Sverre: Zas taková nijaká odpověď! Nemůžeš mi na to odpovědět pořádně?
Ama: Podívej, asi takhle. Když se já s kamarádkama bavím o sexu, vypadá to následovně: „eee… a ty a tvůj kluk…. tamto… sex… jako dobrý?“ Odpověď „jo, dobrý. Ty?“ „Taky dobrý, dík. No a co jinak nového v práci?“
Pål Sverre: Ale proč?
Ama: Nevím. Přijde nám to takhle normální.
Pål Sverre: Ale to není normální! Tabu nejsou normální.
Ama: Tak jsme asi prudérní no.
Pål Sverre: Ale, Amo, na sexu přece není nic špatného.
Ama: Akorát že přijdeš do pekla, když to budeš dělat neorganizovaně.
Pål Sverre: ?
Ama: Středoevropská ironie.
Pål Sverre: Už zas? Taky seš obsesivní.
Ama: 🙂 🙂 🙂 Vidíš to, já myslela, že zas budeš za úchyla, a přitom se z toho vyklubal navýsost zajímavý hovor o kulturních rozdílech.
Pål Sverre: Vyklubal? Vážně?
Ama: No jako že my o vás říkáme, že jste divní, protože nemluvíte, a vy o nás zas říkáte, že jsme divní, protože mluvíme furt o všem možném, ale o tom důležitém se s náma bavit nedá.
Pål Sverre: Hm. A můžu ti napsat ještě něco dalšího o sexu?
Ama: Ne.
Pål Sverre: Proč ne?
Ama: Eee… Bolí mě hlava.

***

Pål Sverre: … a taky třeba volám svým klingonským kamarádům a oni se mě ptaj, jestli jsem masturboval. A já jim řeknu jo. A pak se jich zeptám, jestli taky masturbovali. A oni taky řeknou jo.
Ama: 🙂 🙂 🙂
Pål Sverre: JÁ MLUVÍM VÁŽNĚ, AMO!!!
Ama: Promiň. Když já si představila, že takhle zavolám svým kamarádkám.
Pål Sverre: No tak do toho! Bojuj se svou prudérností, Amo!
Ama: Ok. Ale čekej, že se od příštího měsíce změní místo odeslání mých zpráv na „Bohnice“.
Pål Sverre: Tys přišla o byt? Stěhuješ se?
Ama: No víš, po tom telefonátu mě tam přestěhují zdarma.
Pål Sverre: No tak to je úžasný. A pak že jsou v Česku služby na hovno.