Zvíře, které není

Klavírista měl krásný hudební nápad a já si vzpomněla na jeden Rilkův sonet o tvůrčí síle, jež umí vdechnout život jednorožci. Sonet bylo pro účely písně nutné poněkud dekonstruovat, ale výsledek se mi líbí.

Jinak to ještě není ani zdaleka hotové, takže počítejte s tím, že posloucháte spíš jen takovou jednorožcí kostru.

Zvíře, které není

(volně podle sonetu II:IV z Rilkových Sonetů Orfeovi v překladu Tomáše Vítka)

Tohle zvíře není
Přesto ho vídali
Jeho šíj, postoj, toulky dálí
Tichou zář zřítelnic

Tím, že mu lásku dali,
vznik z něho ryzí tvor
Dost místa vždycky měl
Poskytli mu prostor

Svou hlavu napřímil
Ač sám se o to neprosil

Senem ho neživili
Vždy jen tou možností,
že by tu být moh
A z toho čerpal síly

Až mu z čela vypučel
krásný, bílý roh

Přiběhlo k panně zvíře
To zvíře bělostné
To zvíře, které není
To zvíře bylo v ní
a v zrcadlícím stříbře
To zvíře, které není…

O naší kapele více zde.

Reklamy