Po dusnu kvůli blbosti jsme se s mým jízlivým filozofom Platónom_But_Better začali pozvolna usmiřovat.
V zájmu zachování křehkého příměří kladu neutrální, opatrné otázky jako:
Dáš si čaj? Nezačíná pršet? Viděl jsi už ten Macronův projev? Kdy hraje Liverpool?
…a když už jsem u toho sportu, nenapadne mě nic lepšího, než nadhodit i:
Ema: Jak si vlastně vedou Slováci v hokeji? Platón: A na to sa ma pýtáš teraz, TERAZ, keď som už pomaly začínal mať lepšiu náladu?!? Ema: Ale dyť nejsme ve stejné skupině, ne? Takže porazit jsme vás nemohli? Platón: Grrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrr. Ema: Promiň, já to moc nesleduju… … … Je to kvůli té popletené hymně? Platón: Vraj nesleduje, ale zneuctenej slovenskej hymne sa vysmiavať vie. Ema: Myslíš, že jste jediní, komu kdy zkonili státní symboly? Když onehdy přijeli Finové na státní návštěvu do Saúdské Arábie, vyvěsili tam na jejich počest vlajku, kterou se ve Formuli 1 mává v cíli. Takovou tu kostkovanou. Platón: Ak to? Ema: Vygooglovali si „finish flag“. Platón: A čo na to Fíni? Ema: To, co vždycky. Přešli to mlčením.
Po důkladné rešerši internetu jsem došla k závěru, že to s tou Saúdskou Arábií bude asi urbánní legenda.
Anebo o tom Finové mlčí i online.
Ema má po parném a perném dni plném finského filmu tlumočit Slavnému finskému režisérovi na slavnostní ceremonii filmového festivalu.
Střih. Pět minut do začátku ceremonie. Ema sedí v první řadě vedle Slavného finského režiséra.
Slavný finský režisér: /mlčí a poker face/ Ema: /anglicky/ Teď bude mít spousta lidí proslovy a pak vás pozvou na pódium a daj vám tu cenu. Slavný finský režisér: /mlčí a poker face/ Ema: /mermomocí taky mlčí, snaží se o poker face/ Slavný finský režisér: /mlčí a poker face/ Ema: /kapitulace v otázce mlčení. Pokus o small talk finsky/ Víte, oni chtějí, abyste v děkovné řeči používal angličtinu, protože je to pro všechny srozumitelnější, ale jen jsem vám chtěla říct, že JÁ teda mluvím i finsky blablablablabla (Emino chvástání finštinou redakčně kráceno, pozn. red.) Slavný finský režisér: Niinkö? (Skutečně?) /a poker face/
Střih. Slavný finský režisér přebírá cenu na pódiu a začíná svou děkovnou řeč. T. č. tlumočnice Ema u toho.
Slavný finský režisér: Kiitos paljon. Ema: Děkuji vám mnohokrát. To bylo finsky. Slavný finský režisér: /finsky/ Tady ta tlumočnice mi před chvílí přiznala, že prý ovládá i finštinu, a tak jsem se rozhodl děkovný proslov trochu natáhnout a pronést ho ve své mateřštině. Ema: /nasucho polkne/ Eee… Dámy a pánové, jak jste asi pochopili, Slavný finský režisér se právě spontánně rozhodl otestovat naživo mou finštinu. Sál: (smích)
Následuje vtipná finská řeč Slavného finského režiséra, kterou mírně nervózní Ema tlumočí. Všechno jde díkybohu docela dobře až do posledního bodu Režisérovy řeči, těsně předtím, než pronese „Díky a užijte si festival“.
Slavný finský režisér: /finsky/ Jsem zkrátka moc rád, že jsem zase tady, protože mám na tento festival mnoho skvělých vzpomínek. Podobně jako finštinafinštinafinština *název festivalu* finštinafinštinafinština Laponsko finštinafinštinafinština mnoho společného.
Mezitím v Emině hlavě: Cože, co to říkal? Jaký festival? ***! Já vůbec netuším, o čem to mluví!!! Sakra, teď jak jsem myslela na to, že nevím, o čem to mluví, tak jsem to nechytla ani dál. *********!!! Laponsko? Jaké sakra Laponsko, tohle je Hradiště!! ***, co říkal? Co?!? No ****. Jsem v ****! (vulgarity vnitřního monologu byly vyhvězdičkovány)
Ema setinu vteřiny nato: A abych to shrnul, jsem moc rád, že jsem zase tady, protože mám na tento festival mnoho skvělých vzpomínek. /důraz na tečku za posledním slovem a poker face/ Sál: (hromadný výbuch smíchu) Slavný finský režisér: /mimo mikrofon finsky/ Tomu říkám střih. Slavný finský režisér: /na mikrofon anglicky/ Díky a užijte si festival!
***
***
Střih. Po ceremonii v zákulisí.
Programový ředitel: Emo, bylo to fantastický, strašně moc ti děkuju za tvůj přínos, jsem nadšenej! Zdeptaná Ema: Ale… vždyť já přece tam při té ceremonii… Úplně to… Programový ředitel: Myslíš tu tvou variaci na Ztraceno v překladu? V pohodě, bylo to zábavný. Celá ta věc s tou finštinou byla vtipná, lidi se bavili. Ema: To jsem ráda, že se nezlobíte. Programový ředitel: Právě naopak. Vlastně jsme si s kolegy říkali, že bychom tě na ty ceremonie klidně angažovali napevno jako komický prvek. Jsi přirozený talent, fakt!
***
Takže se zdá, že vedle doživotního traumatu mám postaráno i o doživotní post. /poker face/
Pål Sverre: Amo, vy Středoevropani jste divní. Ama: Co? Zase tě v Alpách nutili vyplňovat nějaký nesmyslný formulář? Pål Sverre: Taky. Ale to jsem nemyslel. Ama: Tak co? Pål Sverre: Nevím, jestli se ti to odvážím napsat. Ama: Obávám se, že odvážíš. Pål Sverre: ? Ama: Středoevropská ironie. Pål Sverre: Definuj středoevropskou ironii. Ama: Eee… Kundera, Bernhard, Gombrowicz… Pål Sverre: Co je to za lidi? Z místních celebrit znám akorát pár alpských nácků a nějaké české hokejisty. Ama: 🙂 🙂 🙂 Pål Sverre: Co? Ama: Seš vtipnej. Pål Sverre: Mluvil jsem naprosto vážně, Amo. Ama: Já vím. A mimoděk jsi byl vtipnej. Pål Sverre: … rozhodl jsem se to považovat za kompliment.
***
Pål Sverre: Tak můžu ti to konečně říct? Ama: Ne. Pål Sverre: Smůla. Prostě vy Středoevropani byste furt mleli. Máte neustálou potřebu mluvit, ptát se lidí a nutit je odpovídat na absolutně nezajímavý věci. Přitom o těch důležitejch záležitostech se tu se mnou nikdo bavit nechce. Ama: Promiň, ale my tady to mistrovství v jízdě na křovinořezu a plavání ve sněhu prostě tolik neprožíváme. Pål Sverre: To bych chápal. Myslel jsem jiný důležitý záležitosti. Ama: Aha. Pål Sverre: Sex například. Ama: Co s tím sexem furt máš? Připadáš mi už mírně obsesivní. Pål Sverre: Co vy s tím sexem furt nemáte? Proč se tady s lidma nemůžu normálně bavit? Proč se všichni tváříte, že sex neexistuje? Ama: Ježkovy zraky a co bys na něm chtěl jako pořád řešit? Pål Sverre: Všechno! S mýma klingonskýma kamarádama se normálně bavíme o tom, jak kdo co dělá a jaké to je. Tak například já cenzuracenzuracenzura a taky cenzuracenzuracenzura a i když to moc chlapů nemusí, tak já ženským strašně rád cenzuracenzuracenzura. Ama: Eee… No tak to tě… šlechtí. Pål Sverre: Zas taková nijaká odpověď! Nemůžeš mi na to odpovědět pořádně? Ama: Podívej, asi takhle. Když se já s kamarádkama bavím o sexu, vypadá to následovně: „eee… a ty a tvůj kluk…. tamto… sex… jako dobrý?“ Odpověď „jo, dobrý. Ty?“ „Taky dobrý, dík. No a co jinak nového v práci?“ Pål Sverre: Ale proč? Ama: Nevím. Přijde nám to takhle normální. Pål Sverre: Ale to není normální! Tabu nejsou normální. Ama: Tak jsme asi prudérní no. Pål Sverre: Ale, Amo, na sexu přece není nic špatného. Ama: Akorát že přijdeš do pekla, když to budeš dělat neorganizovaně. Pål Sverre: ? Ama: Středoevropská ironie. Pål Sverre: Už zas? Taky seš obsesivní. Ama: 🙂 🙂 🙂 Vidíš to, já myslela, že zas budeš za úchyla, a přitom se z toho vyklubal navýsost zajímavý hovor o kulturních rozdílech. Pål Sverre: Vyklubal? Vážně? Ama: No jako že my o vás říkáme, že jste divní, protože nemluvíte, a vy o nás zas říkáte, že jsme divní, protože mluvíme furt o všem možném, ale o tom důležitém se s náma bavit nedá. Pål Sverre: Hm. A můžu ti napsat ještě něco dalšího o sexu? Ama: Ne. Pål Sverre: Proč ne? Ama: Eee… Bolí mě hlava.
***
Pål Sverre: … a taky třeba volám svým klingonským kamarádům a oni se mě ptaj, jestli jsem masturboval. A já jim řeknu jo. A pak se jich zeptám, jestli taky masturbovali. A oni taky řeknou jo. Ama: 🙂 🙂 🙂 Pål Sverre: JÁ MLUVÍM VÁŽNĚ, AMO!!! Ama: Promiň. Když já si představila, že takhle zavolám svým kamarádkám. Pål Sverre: No tak do toho! Bojuj se svou prudérností, Amo! Ama: Ok. Ale čekej, že se od příštího měsíce změní místo odeslání mých zpráv na „Bohnice“. Pål Sverre: Tys přišla o byt? Stěhuješ se? Ama: No víš, po tom telefonátu mě tam přestěhují zdarma. Pål Sverre: No tak to je úžasný. A pak že jsou v Česku služby na hovno.
Ema mele 