vytopit sousedy

Po nás potopa

Červen 2017.
Byt, kde toho času bydlí Vojta_Dyk_But_Better, Maďarka, která mluví anglicky a hraje na cello, a Ema, v jejímž pokoji občas pobývá její Platón, t. č. stále pracující v Blave.
Všední den večer. Na dveře Emina pokoje klepe…

Maďarka: Emo, musíš mi pomoct! Na naší chodbě stojí kluk s malířskou štětkou, něco se mi snaží říct, ale já mu nerozumím.
Ema: /jde na chodbu/ Aha, vy jste ten týpek, co nás vytopil.
Adonis: Osobně. Přišel jsem vám zamalovat tu mokrou skvrnu, co vám tu po potopě zbyla. Můžu hned?
Ema: My už se s ní celkem sžili, ale když jinak nedáte…
Maďarka: Co říká?
Ema: Že nás vytopil a teď nám vymaluje chodbu.
Maďarku: Super, tak já jdu cvičit na cello.
Adonis: Co říká?
Ema: Že dává vaší štětce požehnání a nyní hodlá hrát na cello. Vy vůbec neumíte anglicky?
Adonis: Moc ne. Ani na to cello neumím.
Ema: Nevadí. Stačí jestli umíte zamalovávat skvrny po vytopení.
Adonis: Ostatní vytopené byty už jsem obešel a ohlasy byly pozitivní. A vy na něco hrajete?
Ema: Momentálně akorát zpívám.
Adonis: Tak mi něco zazpívejte.
Ema: A cappella nerada.
Adonis: A nějakou nahrávku byste neměla? S domácí hudbou maluju kvalitnějš.
Ema: No dobře. Tak já si dojdu támhle do svého pokoje pro notebook.

Střih. Ema se vrací ze svého pokoje a pouští na chodbě ukázku zpěvu s kapelou z notebooku.

Adonis: Zajímavý. Já mám kamaráda, co má taky kapelu.
Ema: A co hraje?
Adonis: No… Znáte Ortel?
Ema uvnitř: WHAT?!?
Adonis: Jak mají takovou tu písničku Mešita?
Ema uvnitř: WHAAAAAT???!!!
Adonis: /bere Emě počítač z rukou/ Tak já vám to pustím, jo?
Ema uvnitř: Omgonbudenamýmpočítačipouštětortelcomámkurvadoprdeledělattosemisnadzdá!
Adonis: Ale jestli Mešitu neznáte, tak si tu kamarádovu parodii až tak neužijete.
Ema: Takže… Takže… Ten váš kámoš natočil parodii na Ortel?
Adonis: No, vždyť slyšíte, ne?
Ema: Já jen… Fakt jsem se bála, že mi tu z mýho počítače pustíte hajlování a já vás budu muset umlátit tou vaší štětkou.
Adonis: Vypadám na to?
Ema: To ne, ale… Minulý týden parkovalo tady v ulici auto s nápisem Volím Řád národa. Mně už asi prostě přijde možný úplně všechno.
Adonis: Tak to se omlouvám. Ale kámoš dobrej, ne?
Ema: Hm.

Střih. O den později. Ema právě přišla z práce.

Platón_But_Better: Ema, keď som bol doma sám, zvonil tu taký vysoce atraktívny blondiak a chcel číslo na „moju spolubývajúcu“, lebo ju vraj chce pozvať na koncert akéhosi svojho kámoša.
Ema: Vyzval jsi ho na souboj?
Platón: Najprv som sa opýtal, ktorú spolubývajúcu myslí. Lebo tu predsa bývajú dve dievčatá. Možno len chce číslo na Maďarku, vravil som si rozvážno.
Ema: A co on na to?
Platón: Že nevie, ako sa ta dievčina volá, ale izbu že má tamhle!!!

Jo, u vysvětlování jsem se trochu zapotila.
Tužení sousedských vztahů má zkrátka svoje rizika.

soused

Reklamy

Uprchlický gang

Červenec 2015, pozdě večer, auto a v něm Adele, Harry Potter, Matematik & Ema vracející se z vody, co se trochu protáhla.

 

Matematikovi zvoní telefon.

 

Matematik: Haló? – No ahoj. – No… sedí vedle mě a vypadá poměrně živě, takže… – Jo tak, no ona totiž utopila telefon. – Aha. Ne, je v naprostém pořádku. – Fajn, tak jí to vyřiď. – (smích) Jasně. Čau.
Ema: Kdo to byl?
Matematik: Tvoje spolubydlící Ofélie. Volala, že jsi před odjezdem nedotáhla kohoutek a vytopilas sousedy.
Ema: Cože?!?!
Matematik: Dělám si legraci. Volala jí tvoje maminka, že prý se ti už třetí den nemůže dovolat, pročež se obává o tvůj život.
Ema: Cože?!?!
Matematik: Ofélie nelenila a našla moje číslo na netu, aby mohla telefonicky ověřit situaci. Dá teď vědět tvé mamince, že ti nefunguje telefon, ale jinak jsi v pořádku.
Ema: To je od Ofélie hezké. Ach jo, chudák máma, takhle zbytečně se nervovat.
Adele: No já jsem ráda, že nejsem jediná.
Ema: Jediná, kdo se o mě nervuje?
Adele: Jediná s matkou, která obvolává kamarády, když se jí neozvu.
Ema: Matematiku, ty si to hlavně nevykládej špatně. Ona to máma nemyslela tak, že jsi špatný kormidelník, takže bys mě mohl omylem zabít, jen se prostě asi…
Matematik: To si tvoje maminka nemyslí. Ofélie říkala, že tvoje maminka říkala…
Ema: Co?
Matematik: No… Říkala, že… …prý tě určitě unesli afričtí uprchlíci a pak tě rituálně zabili.
Ema: Tak na tohle už ti fakt neskočím.
Matematik: …a že tvůj táta měl na telefonu nepřijatý hovor z neznámého čísla. To prý byl nejspíš vyšetřovatel, který po nich bude chtít identifikaci těla. Vyšetřovatelé prý totiž vždycky volají ze skrytého čísla.
Ema: To sis vymyslel!! Řekni mi, že sis to vymyslel!
Matematik: /mlčí/

 

Stupidní vylhané řetězové e-maily, stupidní falešné poplašné zprávy, stupidní hysterická média. Dělají z komára velblouda a v řetězové reakci se pak i z utopeného mobilu stane masakr uprchlickým gangem. Takhle nějak vznikají městské mýty. A chudák mámy se úplně zbytečně nervují.

 

Drazí přátelé a mámy, únosgangy na způsob filmů s Liamem Neesonem jsou jen ve filmech s Liamem Neesonem. Vážně. Démonizovat je zdraví škodlivé. Díky za pozornost.

liam

***

 

Ofélie: Zlobíš se, že jsem volala Matematikovi?
Ema: Ne.
Ofélie: Já mu žádné romantické esemesky posílat nebudu, neboj.
Ema: No jo.
Ofélie: Nedáš mě na blog, že ne?
Ema: Měla bych?
Ofélie: Tvoje maminka se taky bojí.
Ema: Čeho zas?
Ofélie: No, jak jsem jí volala, že žiješ, jen ti klekl mobil, tak… Říkala, že prý to určitě zase rozmázneš na blogu.
Ema: Hm. V rámci mýho nesmiřitelnýho boje proti bludům asi budu muset, no.
Ofélie: To taky říkala.
funny-protest-signs-7