Vojta Dyk But Better

Můj životní pocit

Únor 2017, 2:00.
Byt, kde t. č. přebývá Ema, Nejlepší_spolubydlící a Vojta_Dyk_But_Better, který se právě vlomil do koupelny.

Vojta: Fuj, to jsem se lek. Co tu strašíš?
Ema: Hištím ši huby.
Vojta: Potmě?!
Ema: Hwětlo žáhovky hi hedělá we hwě w hoťi dobhe.
Vojta: Ale proč si teda čistíš zuby ve dvě v noci, když ti to nedělá dobře?
Ema: Jsem usnula na gauči u titulkování.
Vojta: Už zas?
Ema: Spát v posteli je pro nuly. Chceš umyvadlo?
Vojta: Chci svou postel. Tyhle noční tahy mě v mých požehnaných šestadvaceti letech už nějak zmáhají. He he, teda samozřejmě no offence, třicítko.
Ema: No offence taken. Můj životní pocit totiž nemá s tvým životním pocitem vůbec nic společného.
Vojta: Hustá. Dáme panáka?
Ema: /po urputném vnitřním zápase/ Spíš ani ne.
Vojta: „Ne“?! Ty to slovo znáš?
Ema: Asi s věkem moudřím.
Vojta: Nebo s věkem stárneš.

Nebo.

Hůj žiwothí poťit to kažhopádhě hatím nehahnamenal.

Defeatist Marathon.

Za třicet stříbrných

Únor 2017, sobota 12:30, u Emy na bytě.

Vojta_Dyk_But_Better: Co děláte, hrdličky?
Ema: Obědváme. Dáš si s náma?
Vojta_Dyk_But_Better: Tak neodmítnu. Co máme dobrého?
Platón_But_Better: Debatu o Jesus Christ Superstar. Nemôžem pochopiť, že to Ema nepozná.
Ema: Tys ten film viděl?
Vojta: Ne. Můžu si dát i brambory?
Platón: /brblá něco o českých ateistických kulturních barbarech/
Ema: Tak si to teda večer pustíme, ty můj misionáři?
Platón: Paráda, bežím to stiahnuť.
Vojta: Nepokradeš, vole.

***

Ema: Wtf? Jidáš je černoch? Máří Magdaléna je indiánka?!
Platón: Xenofobná rasistka!
Ema: A nosí zvonáče?! A samopaly?
Platón: Tíško, teraz príde môj obľúbený song.
Ema: Nebyl oblíbený už ten předtím?
Platón: Nie, to bol len obľúbený Judášov song. Teďka príde môj celkovo obľúbený song.
Ema: Hm.
Platón: Sleduj, teraz bude mať Pilát moju obľúbenou repliku!
Ema: Hm.
Platón: Teraz, vidíš?, teraz tam bol môj najobľúbenejší záber na skalu.
Ema: A ten Ježíš trochu šilhá, ne?
Platón: Ema, ak tých osobných útokov okamžite nenecháš, tak si ťa zablokujem.
Ema: A proč Ježíše vlastně nehraje Ian Gillan, když to původně nazpíval on?
Platón: Lebo chcel, aby za dobu nakrúcania zaplatili ušlý zisk zvyšku Deep Purple, ktorí by bez neho nemohli koncertovať.
Ema: Tak to se divím, že mu nenabídli roli Jidáše.

***

Platón: Tak ako? Páčilo sa? Páčilo, však?
Ema: Jako… Dost to ten příběh reinterpretuje.
Platón: Thank you, Captain Obvious.
Ema: Ale líbí se mi ta teze, že musel nesmyslně zemřít mladý, aby se stal nesmrtelným. Ježíš byl vlastně takový zakladatel Klubu 27.
Platón: Ema, bolo mu 33, keď zomrel.
Ema: Říká kdo?
Platón: Nový zákon!
Ema: Prosím tě, ten taky říká, že se narodil z panny a uměl proměnit vodu ve víno. Nějaký spolehlivější pramen by tam nebyl?
Platón: Skús Wikipediu.

***

Po půl hodině na Wikipedii.

Platón: Tak čo, už ťa internet obrátil na vieru?
Ema: Historické prameny o Ježíšovi v podstatě neexistují. Jisté je, že žil, ale nic moc podobnějšího se o něm nedočteš. A knihy Nového zákona byly sepsané až nějak sto let po jeho smrti.
Platón: Takže?
Ema: Takže ten Klub 27 klidně mohl založit.
Platón: A to je alternatívny fakt alebo konšpiračná teória?
Ema: Hele, a taky tady píšou, že Šilhavý Ježíš byl do role obsazen z nouze. Na Broadwayi hrál ve sboru jednoho z malomocných.
Platón: Volá sa Ted Neeley! A každý nejako začínal.
Ema: Ale ne každý jako malomocný. A dostalo mě tohle – katolíky prý ani tolik nepohoršilo to, že muzikál ukazuje Ježíše jako obyčejného smrtelníka a naznačuje, že měl milostný vztah s Máří Magdalenou, jako spíš verš „for all you care, this bread could be my body.“ Prý je příliš protestantský.
Platón: For all you care, rozdiel medzi katolíckou a evanjelickou teologiou je práve v tom, že evanjelici veria, že premenenie je symbolické. Pričom katolíci uznávajú „transsubstanciáciu“. Hostia v katolické omši je skutočne Ježišovým telom.
Ema: Takže normální kanibalismus.
Platón: No… Dodnes neviem, či my katolíci môžme byť ozajstní vegetariáni.

***

Střih. Chat na trase Praha – Bratislava o pár dní později.

Ema: A včera před spaním jsem četla online evangelia.
Platón: You’ve been Jesus Christ Superstarred. Chcela si si overiť autenticitu kľúčových pasáži v textoch muzikálu, však?
Ema: Jo! A musím verifikovat, že je to místy velmi autentické. Ale víš, co mě fakt pobouřilo?
Platón: Že je Nový zákon genderovo nevyvážený?
Ema: Spíš to, jak tam všichni vůči Jidášovi používají totální hate speech. A cíleně zamlčují, že chtěl těch třicet stříbrných dát chudým!
Platón: Lol.

Milí přátelé, je mi jasné, že když za nic, tak za tuhle historku definitivně přijdu do pekla.
Utěšuje mě jen to, že Platón tam za to své „lol“ půjde se mnou.

 

Dům holubí

Leden 2017, úterý večer. Platón_But_Better čte článek s titulkem „Naozaj sú Slováci holubičí národ?“

Ema: Jé, tak Slováci jsou taky holubičí povahy?
Platón: Aké „taky“? Veď Slováci sú prvý holubičí národ zo všetkých!
Ema: Ne Češi?
Platón: Česi sú v holubičej disciplíne prinajlepšom druhí.
Ema: To je fakt smůla, že jsou Slováci pořád v něčem první a nikdo o tom neví, viď?

teta-strip

***

Střih. Leden 2017, bytová večeře s polskou spolubydlící, historičkou, která je odbornicí na české cestovatele 16. století (a tvrdí, že Zibura je nový Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic).

Ema: A to jsi věděla, že jsou Češi a Slováci holubičí národy?
Polská spolubydlící: Holubičí národy? Má to nějakou spojitost s Emilem Holubem?
Ema: Ne, tím se fakt myslí ten hnusnej pták. S malým há.
Polská spolubydlící: Jako že jste okřídlené městské krysy?
Ema: Ne… I když… Ne. Je to myšleno povahově, že jsme umírnění a nekonfliktní.
Polská spolubydlící: Češi i Slováci?
Ema: No.
Polská spolubydlící: Když jsi posledně Vojtovi Dykovi But Better vyčítala, že tu neuklidil a nezaplatil ti nájem, úplně holubičí jsi mi nepřišla.
Ema: To se ti jen zdálo.
Polská spolubydlící: A když jsi Platóna porazila v Osadnících z Katanu, taky mi nepřišel úplně nekonfliktní.
Ema: To jo, ale pošli na nás lokálního diktátora a hned bysme byli umírněnost sama.
Polská spolubydlící: Radši ne. Ještě by nám zas vybombardovali půlku Polska.

Dva holubí a jeden nárazníkový národ. A takhle my si v té střední Evropě žijem.

čaj.png

Čínské minimum

Srpen 2015, chat na socsíti na trase Praha – Ázije.

Ema: Kdybys nerajzoval po světě, mohl jsi mít příští víkend jídlo zadara na další svatbě jako můj doprovod!!
Vojta Dyk But Better: Ahoj Emo, to mě teda mrzí! Ovšem slyšel jsem, že máš nějakého štramáka, tak ten jistě pude rád místo mě.
Ema: Máte zastaralá data, Houstone. Již ho niet.
Vojta Dyk But Better: Proč mě nikdo neinformuje? Kdybys to dala na socsíť, tak vím, ne, a nebudu takhle blbě kecat. Promiň.
Ema: No ono o rozchodu má člověk trochu menší chuť postovat. Ale poskytla jsem na to téma rozhovor do médií!
Vojta Dyk But Better: To je ti podobné.

***

Střih. Září 2015, chat na socsíti na trase Praha – Ázije.

Vojta Dyk But Better: Čau Emo, opět neco potřebuji, tak ti píšu. Jsi ráda?
Ema: Nesmírně. Co to bude tentokrát?
Vojta Dyk But Better: Prosim tě, v úterý začínám doučovat němčinu, studentka na úrovni A1. Nenapadá tě nějaká vhodná učebnice? A jinak, jak se pořád máš? Ať to trochu odlehčím předstíraným zájmem.
Ema: Zrovna se chystám na rande s novým objevem. Jinými slovy, mám se fajn. Ty?
Vojta Dyk But Better: Já se mám taky výtečně, teď tady slavíme moon festival, Buddha ví, co to je, ale na programu BBQ, ohňostroj a alkohol, tak snad to bude dobré. A jinak se těším, až se o tvém novém objevu dočtu na socsíti. Jen prosím tě pamatuj na to, že „ve vztahu“ se oznamuje až po pátém randeti, ok?
Ema: Zkusím to vydržet. A ty prý už jsi taky za pátým rande.
Vojta Dyk But Better: 哈哈. Drby se šíří rychle.
Ema: To je čínský znak pro sex?
Vojta Dyk But Better: 哈哈 je jen haha, 幹 je sex.
Ema: A jak se to čte?
Vojta Dyk But Better: Gán.
Ema: Gán může za to, ze pěkně zanedbáváš svůj blog.
Vojta Dyk But Better: Trochu jo. Ale už mám rozepsáno. Až bude článek, dám zajisté vědět.
Ema: Dej. Chci další nahý fotky tebe a tvýho sexy kámoše.
Vojta Dyk But Better: To ovšem nepude. Sexy kámoš už je zpátky v Čechách.
Ema: A jo vlastně, Florence říkala, že s ním měla sraz. Prý byl tak moc k sežrání, že byla v pokušení dát mu moje číslo za účelem 幹.
Vojta Dyk But Better: A udělala to?
Ema: Ne.
Vojta Dyk But Better: Mám to udělat já?
Ema: Ne.
Vojta Dyk But Better: Ne-ano, nebo ne-ne?
Ema: Ne-ne. Já, na rozdíl od někoho, nenadřazuju 幹 svý autorský tvorbě!
Vojta Dyk But Better: Tohle tvé tvrzení bych mohl snadno rozmetat, ale jsem gentleman, takže to neudělám.
Ema: Díky. A z těch učebnic zkus Delfin nebo Tangram.
Vojta Dyk But Better: Zlatá! Btw doufám, že příští svatba, na kterou mě pozveš, bude ta tvoje.
Ema: Hele, na svatbu jsem ještě nezačala tlačit. Myslíš, že bych měla? Už budem brzo mít to pátý rande…
Vojta Dyk But Better: Každopádně! Ale s termínem pls počkejte do ledna, až se vrátím. Rád bych zas jednou jídlo zdarma.

free food

亲爱的朋友们, 今天故事目的是写汉语的。

***

Historku věnuju Edwardovi Ferrarsovi, který se mnou na řečenou svatbu nakonec šel místo VDBB a byl naprosto skvělý společník.

A za pomoc s pointou moc děkuju Terezce!

Rozum a (tři)cet

Únor 2015, chata na Valašsku, v ní Nightwork But Better a spousta dalších hrozně moc milých lidí + Ema.
Vojta Dyk But Better uspořádal na počest svého odjezdu do Ázije rozlučkovou párty.

Jakub Prachař But Better: Emo, a teď si pojďme vyříkat, jak jsi o mně napsala tu historku.
Ema: A sakra.
Jakub Prachař But Better: Náhodou jsem rád, že jsi to napsala, protože jsem se zastyděl za své chování, když jsem to četl.
Ema: Blbost, vždyť to byl super večer.
Jakub Prachař But Better: Milá třicátnice s učitelským komplexem mi chce ukázat krásy Prahy, a já ji místo toho táhnu někam do parku.
Ema: NENÍ MI TŘICET!!!
Jakub Prachař But Better: Třicátnice, která mě odmítla!
Ema: Není mi třicet a neodmítla jsem tě. Jen… jsem se tehdy prostě rozhodla být ta starší a rozumnější.
Jakub Prachař But Better: Promiň, ale nemůžeš se ROZHODNOUT být starší a rozumnější, když už starší a rozumnější SEŠ.
Ema: Ale…
Jakub Prachař But Better: Tudíž – logicky – jestli se TY můžeš k něčemu rozhodnout, tak jedině být mladší a blbá.

Koloušek má svatou pravdu!

sounds

Laskaví čtenáři, co jsou taky starší a rozumnější, nechť si jeho slova vezmou k srdci spolu se mnou.

***

Tuhle historku věnuju Vojtovi Dykovi But Better, protože má skvělé kamarády a tak. Možná mi to věnování projde jako náhražka za dárek do Ázije.