Když jazyková škola nabídne firmě své služby, slibuje mimo jiné dodat zkušeného lektora, který geniálními výukovými metodami naučí cizí jazyk i toho největšího antitalenta v kanceláři. Jenomže… Tím báječným lektorem ve skutečnosti zpravidla míní roztěkanou studentku, jež absolvovala pedagogický rychlokurz, aby si mohla úsporně placenou výukou přivydělat na vlastní studium. Ema, která též bývala takovou učitelkou na brigádě, by toto know-how shrnula následovně:

 

Pravidlo jedna.

Buďte profík a za každou cenu buďte dojem, že jste vševědoucí. Když náhodou něco nevíte, dělejte mrtvého brouka anebo tvrďte, že si jen momentálně nemůžete vzpomenout.

Pravidlo dvě.

Hodně chvalte. V případě nutnosti konstruujte situace, v nichž je možné studenty za něco pochválit.

Pravidlo tři.

Studentova jednoslovná odpověď rovná se žádná odpověď. Buďte neodbytní jako bodavý hmyz v létě a trvejte na celých větách.

 

Příklad z praxe.

Pondělí podvečer, individuální kurz angličtiny pro středně pokročilé(ho). Ema se na hodinu přiřítí se zpožděním, po čtyřech kurzech němčiny na různých koncích velkoměsta. Konverzace probíhá anglicky.

 

Ema: /panicky listuje v učebnici/ Takže… eh… jak se dneska máme?
Student: Ujde to.
Ema: /stále listuje/ A… a… co jsme dělali o víkendu?
Student: Nic.
Ema: /už tam bude, už tam bude/ No jo no. A jaké máme venku počasí?
Student: Hnusné.
Ema: /freneticky/ Genau! (německý výraz pro „Přesně tak.“)
Student: /nechápavě zírá/
Ema: /profesionálně předstírá, že se jedná o naprosto běžně užívané anglické slovo chvály/
Ema: /a zároveň konečně nachází tu správnou stranu/ Mám to, tady jsme posledně skončili! Dneska se teda budeme bavit o přínosu znalosti cizích jazyků v kariéře… Ovládáte nějaký další cizí jazyk?
Student: Trochu němčinu.
Ema: Jak jako trochu? Mluvte v celých větách, proboha.
Student: No tak například zcela přesně vím, co znamená slovo „genau“, Frau učitelko.

Pravidlo čtyři.

Neustále studenty překvapujte. Vsedě s učebnicí v idealistické atmosféře učebny se domluví každý, ale skutečný život je jeden velký stres. Vyveďte proto studenty z míry. Řekněte jim třeba, že mají ošklivou kravatu nebo oprýskaný lak na nehty, a pak po nich teprve chtějte cizojazyčnou konverzaci.

Pravidlo pět.

Ale zároveň si se studenty budujte přátelské vztahy. Jazyk se učí tak nějak líp, když je učitel váš nejlepší kámoš.

 

Příklad z praxe.

Intenzivní kurz němčiny pro mírně pokročilé mladé doktory, kteří chtějí co nejdřív vypadnout do Německa. Pátek odpoledne. Ema je celá pryč do mladého anesteziologa a ví, že s nikým nechodí (bůh žehnej lekcím „rodina a vztahy“). Konverzace na téma „orientace ve městě“ probíhá německy.

 

Ema: A teď odložíme mapu Vídně a zkusíme něco více ze života. Anesteziologu, popište mi cestu odsud z učebny k vám.
Anesteziolog: /zesiná/ Jako… ke mně do bytu?
Ema: Přesně tak, přijdu k vám totiž na večeři. Tak hurá do toho a nezapomeňte na orientační body, ať trefím bez bloudění.
Anesteziolog: /přiškrceně koktá instrukce a z obličeje se mu odplavuje veškerá krev/
Ema: Výborně, mám to zapsáno. Příští hodinu se domluvíme na přesném termínu.

 

Drazí frekventanti firemních kurzů, pokud se váš učitel chová divně, nejspíš to bude tím, že se na pokyn zastřešující jazykovky snaží být profík, chválit vás či stresovat a zároveň být váš nejlepší kamarád. Případně je do vás zamilovaný.

*************************************************************************************

Tato historka/fejeton vyšla v časopise Glanc 2014/14.

 

******************************PLACENÁ INZERCE************************************

Najdu tě? Potkali jsme se na kurzu, tys byl anesteziolog, já učitelka, pak jsi přestal chodit. Ozvi se na emameleblog(zavináč)gmail.com. Zn.: Přestěhoval ses?