Svatební cesta: Večer v Grand Canyonu.
Dolů je to 4000 stop.
Já to přepočítávám na metry, manžel na Tatry.
(Konkrétně „ako z Podbanského na Kriváň“, kdyby vám to nedalo spát.)
Dolů je to 4000 stop.
Já to přepočítávám na metry, manžel na Tatry.
(Konkrétně „ako z Podbanského na Kriváň“, kdyby vám to nedalo spát.)
Květen 2017, sobota odpoledne.
Po dusnu kvůli blbosti jsme se s mým jízlivým filozofom Platónom_But_Better začali pozvolna usmiřovat.
V zájmu zachování křehkého příměří kladu neutrální, opatrné otázky jako:
Dáš si čaj?
Nezačíná pršet?
Viděl jsi už ten Macronův projev?
Kdy hraje Liverpool?
…a když už jsem u toho sportu, nenapadne mě nic lepšího, než nadhodit i:
Ema: Jak si vlastně vedou Slováci v hokeji?
Platón: A na to sa ma pýtáš teraz, TERAZ, keď som už pomaly začínal mať lepšiu náladu?!?
Ema: Ale dyť nejsme ve stejné skupině, ne? Takže porazit jsme vás nemohli?
Platón: Grrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrr.
Ema: Promiň, já to moc nesleduju… … … Je to kvůli té popletené hymně?
Platón: Vraj nesleduje, ale zneuctenej slovenskej hymne sa vysmiavať vie.
Ema: Myslíš, že jste jediní, komu kdy zkonili státní symboly? Když onehdy přijeli Finové na státní návštěvu do Saúdské Arábie, vyvěsili tam na jejich počest vlajku, kterou se ve Formuli 1 mává v cíli. Takovou tu kostkovanou.
Platón: Ak to?
Ema: Vygooglovali si „finish flag“.
Platón: A čo na to Fíni?
Ema: To, co vždycky. Přešli to mlčením.
Po důkladné rešerši internetu jsem došla k závěru, že to s tou Saúdskou Arábií bude asi urbánní legenda.
Anebo o tom Finové mlčí i online.
Červen 2016, sobota dopoledne, Jih.
Ema se nikterak nepoučila z krizového vývoje a vzala chlapce na vodu.
Platón_But_Better: Prečo mám sediet vzadu, keď to robím prvýkrat?
Ema: Chlapi sedí vzadu. Holky vpředu. Tak to prostě je.
Platón: Odkedy sa v našom vztahu podriaďujeme patriarchálnemu diktátu?
Ema: Od nikdy. Tohle je výjimka, která potvrzuje pravidlo.
Platón: Ale já nechcem vodiť! Veď ono to vôbec nejede rovne. Mám voľaké zlé veslo.
Ema: Pádlo.
Platón: Čo?
Ema: Jsi v kánoe, nikoli pramici. Copak vy ve slovenštině nemáte pádlo?
Platón: Nie, no zato máme valašku. Škoda, že som si ju nezobral.
***
Zastávka u občerstvení.
Platón: /znechuceně pozoruje pána s pupkem a pivem v pruhovaném triku/
Ema: Čo?
Platón: Takýchto ľudí v Tatrách niet.
Ema: Nech Tatry spát. Tady seš na Vltavě.
Platón: Okej. Pokusím sa splynúť s českou pivnou kulturou.
Ema: Co si teda dáš na pití?
Platón: Majú tu žinčicu?
Ema: Ne!
Platón: Tak kolu.
***
Ema: Šutr vpravo!
Platón: Čo?
Ema: Šutr vpravo!!!
Platón: A čo já s tym?
Ema: Ty s tým zaboč, nebo do něj vrazíme.
Platón: Takto?
Ema: Trochu míň, ať to nenapálíme do břehu.
Platón: Takto?
Ema: Plus mínus.
Platón: A čo je toto?
Ema: Hnus pod vodou.
Platón: A prečo mi to nehlásiš?
Ema: Eee… Protože to bylo mimo naši dráhu?
Platón: Ale čo kebych do teho z náhleho popudu napriek najel?
Ema: To ti mám jako napriek hlásit celou řeku?!
Platón: Hej. Šak to nie je Dunaj.
***
Platón: Preboha, čo sa to deje?
Ema: Peřeje.
Platón: Čo sa s tým robí?
Ema: Jásá se, poněvadž háček nemusí pádlovat.
Platón: Aký háček?
Ema: Já jsem háček.
Platón: Ty si háček? A kto som potom ja?
Ema: Zadák.
Platón: To je po česky človek, čo smie v stane prevádzkovať análny sex?
Ema: Pochází valaška z Valašska?
Platón: Nie!!!
Ema: No tak.
Ukázalo se, že zdolávání řeky má ke zdolávání národnostně smíšeného vztahu nečekaně blízko. Obojí je samá bariéra.
… říční, jazyková, kulturní a tak.