Platón_But_Better

Ráda se užírám

Leden 2019, pondělí, 9.00.
Platón píše na svou facebookovou zeď:

„Dneska odlítám na měsíc na Harvard, volové!“

Pod tím 200 lajků.

***

Pátek, 19.00.
On-line rozprava Praha – Harvard.

Ema: Napsala jsem rozezlený mail do nejmenovaného-krachujícího-eshopu-s-módou a teď mě to mrzí.
Platón: Moje chúďatko.
Ema: Samozřejmě mi na to nějaká pipina do deseti minut odepsala plynulou korporátštinou, že ta blbá jsem já.
Platón: 😦
Ema: Načež jsem poděkovala za shrnutí situace a informovala ji, že své tisíce budu odteď až navěky utrácet jinde.
Platón: …alebo je nemusíš utrácať vôbec, moja!
Ema: Jenomže teď se tím užírám. Proč musím být měkkota a trápit se do zblbnutí každou věcí, kterou vyvedu? Proč se prostě nemůžu nasrat spravedlivým hněvem a po minutě o tom nevědět?
Platón: Já ťa mám takú rád.
Ema: Dík no. Ale být taká je fakt vyčerpávající.
Platón: Vieš, že mi chýbaš? A že ma to tu vlastne až tak nebaví a možno by som bol radšej s tebou v Prahe?
Ema: A přitom jsi za Harvard chlubírnu dostal dvě stě tisíc lajků. Kolik bys jich dostal za „jsem doma s Emou a peču kuře“?
Platón: Záleží, s čím bysme ho piekli a aký by to malo filter.
Ema: A všichni se na to ptaj i mě. Jako by tvůj odjezd na Harvard byla momentálně nejzajímavější věc, která se o mně dá říct.
Platón: Kto sa pýta?
Ema: Všichni-moji-kamarádi!!
Platón: A čo im hovoríš?
Ema: Pravdu. Že se tam flákáš za evropské peníze.
Platón: Náhodou zrovna sedím v knižnici a píšem. Dnes by som tu chcel doraziť pár nevďačných úloh.
Ema: Ladíš ten článek o nemorálnosti tetování doufám? Abys pak jednou mohl vnoučatům říct: svou dlouho budovanou pozici liberála jsem si zničil článkem, který jsem napsal na Harvardu.
Platón: Nie. Ten článok som včera odoslal.

Tak snad se tím jednou nebude užírat.
Protože publikovat takhle výbušný článek je trochu jako… nechat se potetovat.

tattoo2

Reklamy

Zub času

Únor 2018, Praha.

Platón: Ako u zubára?
Ema: V pohodě, opravil mi ten naštíplý zub a šla jsem.
Platón: Robil ti aj rentgen?
Ema: Jo. Ptal se mě, jestli nejsem těhotná. Tak jsem se zasmála, že spíš ne.
Platón: A posťažovala si si, že ani o ruku som ťa ešte nepožiadal, čo?

Asi tam má štěnici.

'I'm becoming predictable.'

Heľp!

Srpen 2018. ‪V Heľpe.‬

‪- A to je ta slavná Heľpa z té písničky?‬
‪~ Hej.‬
‪- Takže bude i sto švarných chlapců?‬
‪~ ??‬?
‪- To ta Heľpa, to ta Heľpa/to je pekné mesto/a v tej Heľpe a v tej Heľpe/švarných chlapcov je 100, neasi.‬
‪~ Ema, švarných chlapcov JESTO. Po česky jest. Akože tu nejakí sú, ale nie je ich sto.‬

‪Zklamání v životě taky jesto.‬

'The ants are, my friend, blowin' in the wind - The ants are a blowin' in the wind...'

Homofob sapiens

Říjen 2017, brzo ráno, krátce po volbách.

Ema: Straník mi řekl, že jsem homofob.
Platón: Lebo si sa na socsieti vysmiala veľkolepému comingoutu jejich Predsedy?
Ema: Jo. Je to prý úplně jasný, protože chodím s tebou a ty seš Slovák, tudíž katolík, takže nenávidíš homosexuály a já to přejímám.
Platón: Tak je pravda, že niektorých tvojich homosexuálnych kamarátov naozaj nemám rád…
Ema: To se nepočítá. Ty nemáš rád ani moje heterosexuální kamarády.
Platón: Citu nerozkážeš.
Ema: …na tom, co řekl, mě štvou dvě věci. Za prvé, že Straníkův názor na mou homofobii je stejně legitimní jako můj názor na to, že celá ta comingoutová kauza byla uměle vyvolaná.
Platón: Lebo dojmológia ako dojmológia. Chápem. A si tak nahnevaná, že si sa ani nezasmiala môjmu predošlému vtipu.
Ema: …za druhé, tohle je typické chování Strany. Když s nima nesouhlasíš, vysvětlí ti, že seš úplně blbej něcofob, přitom oni mají nejlepší program a nejstatečnějšího Předsedu. A tomu říkají povolební sebereflexe.
Platón: Smutné. No ja už…
Ema: A korunoval to prohlášením, že bych Straně měla začít posílat pravidelný dar. Co myslíš, zabrala na mě tahle inovativní fundraisingová strategie?
Platón: Viem, že si naštvaná, no ja už naozaj musím ísť do práce.
Ema: Jen si jdi. Já tady zatím budu šířit homofobní agendu.

Jednou jsem se odmítla koukat na „Miluji tě, Phillipe Morrisi“ se slovy, že na film o homosexuálech nemám náladu. Doteď mě to mrzí. Za prvé jsem se chovala jako kráva. Za druhé, ten film byl fajn.
(A taky jsem se jednou ženy, co bojuje za domácí porody, hochdiplomaticky zeptala, jestli rodila „normálně“, nebo doma. Ale z toho se vyzpovídám zas někdy příště.)

Homofob out.

litaci banner.png