Platón_But_Better

Homofob sapiens

Říjen 2017, brzo ráno, krátce po volbách.

Ema: Straník mi řekl, že jsem homofob.
Platón: Lebo si sa na socsieti vysmiala veľkolepému comingoutu jejich Predsedy?
Ema: Jo. Je to prý úplně jasný, protože chodím s tebou a ty seš Slovák, tudíž katolík, takže nenávidíš homosexuály a já to přejímám.
Platón: Tak je pravda, že niektorých tvojich homosexuálnych kamarátov naozaj nemám rád…
Ema: To se nepočítá. Ty nemáš rád ani moje heterosexuální kamarády.
Platón: Citu nerozkážeš.
Ema: …na tom, co řekl, mě štvou dvě věci. Za prvé, že Straníkův názor na mou homofobii je stejně legitimní jako můj názor na to, že celá ta comingoutová kauza byla uměle vyvolaná.
Platón: Lebo dojmológia ako dojmológia. Chápem. A si tak nahnevaná, že si sa ani nezasmiala môjmu predošlému vtipu.
Ema: …za druhé, tohle je typické chování Strany. Když s nima nesouhlasíš, vysvětlí ti, že seš úplně blbej něcofob, přitom oni mají nejlepší program a nejstatečnějšího Předsedu. A tomu říkají povolební sebereflexe.
Platón: Smutné. No ja už…
Ema: A korunoval to prohlášením, že bych Straně měla začít posílat pravidelný dar. Co myslíš, zabrala na mě tahle inovativní fundraisingová strategie?
Platón: Viem, že si naštvaná, no ja už naozaj musím ísť do práce.
Ema: Jen si jdi. Já tady zatím budu šířit homofobní agendu.

Jednou jsem se odmítla koukat na „Miluji tě, Phillipe Morrisi“ se slovy, že na film o homosexuálech nemám náladu. Doteď mě to mrzí. Za prvé jsem se chovala jako kráva. Za druhé, ten film byl fajn.
(A taky jsem se jednou ženy, co bojuje za domácí porody, hochdiplomaticky zeptala, jestli rodila „normálně“, nebo doma. Ale z toho se vyzpovídám zas někdy příště.)

Homofob out.

litaci banner.png

Reklamy

Střípky z Alsaska

Léto 2017. Při potulování po Štrasburku narazíme na impozantní strom.

Platón: Pozri, aká velká lípa.
Ema: To není lípa, ale jinan dvoulaločný.
Platón: Čo?
Ema: Zvaný ginkgo.
Platón: A to vieš odkial? Ty, ktorá nepoznáš ani habr?
Ema: Od Foglara neasi. Ginkgo přece uctívali Vontové.

Ve Štrasburku zase uctívají Foglara.
Krom jinanu tu mají i smrtku s ježkem v kleci:

alsas

***

Střih. Nad jídelním lístkem alsaské restaurace.

Ema: Co znamená tartine charmoise?
Platón: Neviem.
Ema: A jarret braisé?
Platón: Jáj? To je také… oné…
Ema: A tohle?
Platón: To je niečo s bagetou.
Ema: …! Já myslela, že jsi ve Francii studoval.
Platón: Ema, študoval som tu filozofiu, nie jedálne lístky.
Ema: Hm. Tak v tom případě si dám jedinou přijatelnou věc. Flammkuchen, poněvadž to zní německy.
Platón: Dobre. Ja si dám pol kila šukró.
Ema: Co to je?
Platón: Neviem, ale bude toho veľa.

… bylo to půl kila kysaného zelí.

(Celý příspěvek…)

Po nás potopa

Červen 2017.
Byt, kde toho času bydlí Vojta_Dyk_But_Better, Maďarka, která mluví anglicky a hraje na cello, a Ema, v jejímž pokoji občas pobývá její Platón, t. č. stále pracující v Blave.
Všední den večer. Na dveře Emina pokoje klepe…

Maďarka: Emo, musíš mi pomoct! Na naší chodbě stojí kluk s malířskou štětkou, něco se mi snaží říct, ale já mu nerozumím.
Ema: /jde na chodbu/ Aha, vy jste ten týpek, co nás vytopil.
Adonis: Osobně. Přišel jsem vám zamalovat tu mokrou skvrnu, co vám tu po potopě zbyla. Můžu hned?
Ema: My už se s ní celkem sžili, ale když jinak nedáte…
Maďarka: Co říká?
Ema: Že nás vytopil a teď nám vymaluje chodbu.
Maďarku: Super, tak já jdu cvičit na cello.
Adonis: Co říká?
Ema: Že dává vaší štětce požehnání a nyní hodlá hrát na cello. Vy vůbec neumíte anglicky?
Adonis: Moc ne. Ani na to cello neumím.
Ema: Nevadí. Stačí jestli umíte zamalovávat skvrny po vytopení.
Adonis: Ostatní vytopené byty už jsem obešel a ohlasy byly pozitivní. A vy na něco hrajete?
Ema: Momentálně akorát zpívám.
Adonis: Tak mi něco zazpívejte.
Ema: A cappella nerada.
Adonis: A nějakou nahrávku byste neměla? S domácí hudbou maluju kvalitnějš.
Ema: No dobře. Tak já si dojdu támhle do svého pokoje pro notebook.

Střih. Ema se vrací ze svého pokoje a pouští na chodbě ukázku zpěvu s kapelou z notebooku.

Adonis: Zajímavý. Já mám kamaráda, co má taky kapelu.
Ema: A co hraje?
Adonis: No… Znáte Ortel?
Ema uvnitř: WHAT?!?
Adonis: Jak mají takovou tu písničku Mešita?
Ema uvnitř: WHAAAAAT???!!!
Adonis: /bere Emě počítač z rukou/ Tak já vám to pustím, jo?
Ema uvnitř: Omgonbudenamýmpočítačipouštětortelcomámkurvadoprdeledělattosemisnadzdá!
Adonis: Ale jestli Mešitu neznáte, tak si tu kamarádovu parodii až tak neužijete.
Ema: Takže… Takže… Ten váš kámoš natočil parodii na Ortel?
Adonis: No, vždyť slyšíte, ne?
Ema: Já jen… Fakt jsem se bála, že mi tu z mýho počítače pustíte hajlování a já vás budu muset umlátit tou vaší štětkou.
Adonis: Vypadám na to?
Ema: To ne, ale… Minulý týden parkovalo tady v ulici auto s nápisem Volím Řád národa. Mně už asi prostě přijde možný úplně všechno.
Adonis: Tak to se omlouvám. Ale kámoš dobrej, ne?
Ema: Hm.

Střih. O den později. Ema právě přišla z práce.

Platón_But_Better: Ema, keď som bol doma sám, zvonil tu taký vysoce atraktívny blondiak a chcel číslo na „moju spolubývajúcu“, lebo ju vraj chce pozvať na koncert akéhosi svojho kámoša.
Ema: Vyzval jsi ho na souboj?
Platón: Najprv som sa opýtal, ktorú spolubývajúcu myslí. Lebo tu predsa bývajú dve dievčatá. Možno len chce číslo na Maďarku, vravil som si rozvážno.
Ema: A co on na to?
Platón: Že nevie, ako sa ta dievčina volá, ale izbu že má tamhle!!!

Jo, u vysvětlování jsem se trochu zapotila.
Tužení sousedských vztahů má zkrátka svoje rizika.

soused

Nad Triglavem se blýská

Květen 2017, sobota odpoledne.

Po dusnu kvůli blbosti jsme se s mým jízlivým filozofom Platónom_But_Better začali pozvolna usmiřovat.
V zájmu zachování křehkého příměří kladu neutrální, opatrné otázky jako:

Dáš si čaj?
Nezačíná pršet?
Viděl jsi už ten Macronův projev?
Kdy hraje Liverpool?

…a když už jsem u toho sportu, nenapadne mě nic lepšího, než nadhodit i:

Ema: Jak si vlastně vedou Slováci v hokeji?
Platón: A na to sa ma pýtáš teraz, TERAZ, keď som už pomaly začínal mať lepšiu náladu?!?
Ema: Ale dyť nejsme ve stejné skupině, ne? Takže porazit jsme vás nemohli?
Platón: Grrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrr.
Ema: Promiň, já to moc nesleduju… … … Je to kvůli té popletené hymně?
Platón: Vraj nesleduje, ale zneuctenej slovenskej hymne sa vysmiavať vie.
Ema: Myslíš, že jste jediní, komu kdy zkonili státní symboly? Když onehdy přijeli Finové na státní návštěvu do Saúdské Arábie, vyvěsili tam na jejich počest vlajku, kterou se ve Formuli 1 mává v cíli. Takovou tu kostkovanou.
Platón: Ak to?
Ema: Vygooglovali si finish flag.
Platón: A čo na to Fíni?
Ema: To, co vždycky. Přešli to mlčením.

Po důkladné rešerši internetu jsem došla k závěru, že to s tou Saúdskou Arábií bude asi urbánní legenda.
Anebo o tom Finové mlčí i online.

flag.jpg

Pray for Kissinger

Srpen 2005, osmnáctiletá Ema se nachází na studijním pobytu v Německu s mezinárodní skupinkou gymnazistů, mezi nimiž je i šestnáctiletý Palestinec. Toho času nad nesrozumitelným jídelním lístkem v blíže nespecifikované restauraci v Bonnu.

Palestinec: Neznám ani jedno jídlo. Můžu si prostě dát to, co ty?
Ema: Kein Problem. Já si dávám tuhle nevím-jakou rybu utopenou v majonéze s bramborovým salátem.
Palestinec: Tak jo.

Střih.

Ema: Ty ses té ryby ani nedotkl.
Palestinec: Když ona zřejmě není halal.
Ema: O moc jsi nepřišel. Byla pěkně hnusná.
Palestinec: Máte v České republice nějaké halal restaurace?
Ema: V Rodné hroudě ani ne, ale v Praze by se asi nějaké našly.
Palestinec: A jaká církev u vás převažuje?
Ema: Ateistická.
Palestinec: Ty jsi taky ateistka?
Ema: Ne.
Palestinec: To jsem rád. Tak v jaké jsi církvi?
Ema: V žádné.
Palestinec: Takže přece jen bezvěrkyně?
Ema: U nás tomu spíš říkáme něcismus.
Palestinec: To je oficiální církev?
Ema: Ani ne.
Palestinec: Nemůžeš nepatřit k žádné církvi! Vždyť se připravíš o posmrtný život v ráji.
Ema: No jo no, co naděláš.
Palestinec: Jak to zvládáš? Já bych se zbláznil, kdybych před sebou neměl vidinu blaženého života po smrti.
Ema: No… já se asi víc soustředím na svůj aktuální pozemský život.
Palestinec: To mě mrzí.
Ema: Proč?
Palestinec: Protože jednou shoříš v plamenech pekelných?! Chápeš, už jsme se celkem skamarádili, není mi jedno, co s tebou po smrti bude.
Ema: Mně to celkem jedno je.
Palestinec: Můžu se za tebe aspoň pomodlit?
Ema: Klidně. Náhodou se taky občas modlím, ty spasiteli.
Palestinec: A jsi přitom čelem k Mekce?
Ema: Ne.
Palestinec: Tak to se bohužel nepočítá.
writing

***

O více než deset let později. Ema a Platón_But_Better na návštěvě u prarodičů.

Babička: Vemte si ještě.
Dědeček: A už mám rozečtené ty Kissingerovy spisy, co jste mi dali k Vánocům.
Platón: Naozaj? A ako sa vám páči?
Dědeček: Velmi. Zejména souhlasím s Kissingerovým nekompromisním názorem na muslimy.
Ema: Jak nekompromisním?
Dědeček: /zde si dosaďte směsku hoaxů na toto téma, které jste za poslední rok až dva zaznamenali na internetu/
Babička: Vemte si ještě!
Dědeček: …a všechny nás pozabíjí, protože jsme pro ně bezvěrci.
Ema: Dědo, setkal ses někdy s nějakým muslimem tváří v tvář?
Dědeček: Díky bohu ne, to už bych tu nebyl.
Ema: Tak hele. Já se v Německu kamarádila s jedním Palestincem. Když jsem mu řekla, že nejsem v žádné církvi, byl pravda trochu v šoku, ale rozhodně mě nechtěl zabít. Spíš měl strach.
Dědeček: /zde si dosaďte další směsku hoaxů na toto téma, které jste za poslední rok až dva zaznamenali na internetu a které naprosto nereflektují repliku výše/
Ema: /šeptem Platónovi/ Proboha, to je ten Kissinger až takový islamofob?
Platón: /šeptem Emě/ Nie. Tvôj dedo je islamofob.

Uvažuju, že po letech napíšu Palestincovi, jestli by se příležitostně nemohl pomodlit za Kissingerovy spisy.

'I'm sorry but you obviously don't believe in God because you didn't forward the religious emails to 10 or more people in your address book.'