(Dovětek k historce s ukulelem a tramvají)
Duben 2015. Další večírek u Richarda V. Krajča a jeho spolubydlících, k nimž patří i Domhnall Gleeson.
Ema: Čau lidi, co vás ještě neznám, já jsem…
Domhnall Gleeson: …Lucka.
Lidi, co je ještě neznám: Kdy ti jede tramvaj, Lucko?
Nice to meet you too, guys.
Únor 2015, chata na Valašsku, v ní Nightwork But Better a spousta dalších hrozně moc milých lidí + Ema.
Vojta Dyk But Better uspořádal na počest svého odjezdu do Ázije rozlučkovou párty.
Jakub Prachař But Better: Emo, a teď si pojďme vyříkat, jak jsi o mně napsala tu historku.
Ema: A sakra.
Jakub Prachař But Better: Náhodou jsem rád, že jsi to napsala, protože jsem se zastyděl za své chování, když jsem to četl.
Ema: Blbost, vždyť to byl super večer.
Jakub Prachař But Better: Milá třicátnice s učitelským komplexem mi chce ukázat krásy Prahy, a já ji místo toho táhnu někam do parku.
Ema: NENÍ MI TŘICET!!!
Jakub Prachař But Better: Třicátnice, která mě odmítla!
Ema: Není mi třicet a neodmítla jsem tě. Jen… jsem se tehdy prostě rozhodla být ta starší a rozumnější.
Jakub Prachař But Better: Promiň, ale nemůžeš se ROZHODNOUT být starší a rozumnější, když už starší a rozumnější SEŠ.
Ema: Ale…
Jakub Prachař But Better: Tudíž – logicky – jestli se TY můžeš k něčemu rozhodnout, tak jedině být mladší a blbá.
Koloušek má svatou pravdu!
Laskaví čtenáři, co jsou taky starší a rozumnější, nechť si jeho slova vezmou k srdci spolu se mnou.
***
Tuhle historku věnuju Vojtovi Dykovi But Better, protože má skvělé kamarády a tak. Možná mi to věnování projde jako náhražka za dárek do Ázije.
Jako jsou někteří lidé barvoslepí, tak je Ema zcela dutá na detekci laciných záminek. Takže jí nedošlo, proč ob den zvoní u dveří spolužák ze základky s dotazem, jestli je zítra čeština, navzdory faktu, že čeština tehdy byla každý den. Nepochopila, že ten Slovák na středoškolské exkurzi v Bruselu jí ty vafle nekupuje jen z nezištné slovanské sounáležitosti. A nerozklíčovala ani nejtrapnější vtip s výukou francouzského jazyka o mnoho let později. Natožpak…
Únor 2015, párty u Richarda V. Krajča v pokročilé hodině.
Hezký spolubydlící Richarda V. Krajča: …ukulele! Pojď se mnou ke mně do pokoje a zahraju ti na ukulele, ty… hezká holko, co na mě celý večer děláš oči.
Ema s novýma vlasama: Já?!
***
Tak pravda je, že Ema na Hezkého spolubydlícího Richarda V. Krajča skutečně dělá oči na každé párty, kterou řečený uspořádá, ale doposud její sisyfovská činnost zaznamenávala převážně neúspěchy.
Jako:
Léto 2014, párty u Richarda V. Krajča.
Ema se starýma vlasama: Jé, ahoj, Hezký spolubydlící Richarda V. Krajča! Jak se pořád máš?
Hezký spolubydlící: Eee… My se známe, slečno?
Ema se starýma vlasama: No ano! Posledně jsi mi dal asi na pět vteřin ruku kolem ramen a předminule pusu na tvář na rozloučenou.
Hezký spolubydlící: Cool. Hele promiň, já si jdu pro víno.
Ema se starýma vlasama: A vrátíš se pak za mnou ještě?
Hezký spolubydlící: Eee… Spíš ne.
***
Únor 2015, párty u Richarda V. Krajča v pokročilé hodině.
Hezký spolubydlící Richarda V. Krajča: Prostě jen ty, já a ukulele. Co ty na to, kotě?
Ema s novýma vlasama: Hm… Tak jo!
***
Přičemž tento Emin souhlas má tři důvody. Za prvé, Ema je na větvi, že si jí Hezký spolubydlící konečně všimnul. Za druhé, Ema říká „Hm… Tak jo!“ na všechno. A za třetí, jak jsme si již vysvětlili, Ema má porouchaný senzor na detekci průhledných záminek.
No nevadí. Hezký spolubydlící Richarda V. Krajča tímto získává přezdívku Domhnall Gleeson a jde se na věc.
***
Únor 2015, párty u Richarda V. Krajča v pokročilé hodině. Komnaty Domhnalla Gleesona.
Domhnall Gleeson: /má se k různým věcem, ale hra na hudební nástroj to teda není/
Ema: Si říkal, že mi zahraješ na ukulele a ty zatím tohleto!
Domhnall Gleeson: No jako když to musí bejt, tak ti předtím klidně i zahraju.
Domhnall Gleeson: /hrábne do strun, zní to děsně/
Ema: Eee… Tak nechtěl bys podat nějaký noty?
Domhnall Gleeson: /hrábne do strun, zní to děsně/
Ema: Vida, tady nějaký noty jsou. Tak já ti je budu držet.
Domhnall Gleeson: /hrábne do strun, zní to děsně/
Ema: Hele, zdá se mi to, nebo na to vůbec neumíš hrát?
Domhnall Gleeson: Umím, umím, jen je to… dneska nějak rozladěný.
Ema: Aha. Víš co, tak já jdu na tramvaj.
Domhnall Gleeson: Ne, počkej, nikam nechoď. Co kdybysme se na to ukulele vykašlali a dělali něco jinýho?
Ema: JDU NA TRAMVAJ!
Domhnall Gleeson: Ne! ne! Já myslel… povídat si! Na úrovni. Tady spolu.
Ema: Hm… No tak do toho.
Domhnall Gleeson: Eee… Tak já bych si samozřejmě povídal rád, ale mám strach, abych neopakoval něco, co už ti v minulosti říkal někdo jiný.
Ema: Já čekám.
***
Domhnall Gleeson: /skládá Emě kompliment, který si redakce s dovolením ponechá pro sebe/ Ale to ti určitě říká kdekdo.
Ema: /ruměnec/ Ani ne.
Domhnall Gleeson: Tak já ti to říkám teď.
Ema: /ruměnec/ Tak dík. Ale teď už fakt musím na tu tramvaj.
Domhnall Gleeson: Řečičky. Bydlíš přece pár kroků odsud, na náměstí Republiky, takže jakápak tramvaj.
Ema: To teda nebydlím.
Domhnall Gleeson: To není možný. Posledně jsem tě tam doprovázel.
Ema: Tak to si mě asi s někým pleteš.
Domhnall Gleeson: Ne! Tebe bych si nikdy nespletl!
Ema: Vždyť ani nevíš, jak se jmenuju.
Domhnall Gleeson: Tebe bych si nikdy nespletl, Lucko!
***
Únor 2015, párty u Richarda V. Krajča v pokročilé hodině, konkrétně chodba.
Ema: /zuřivě se omotává šálou/
Richard V. Krajčo: Emo, tak co, jak ti Domhnall Gleeson zahrál na ukulele?
Ema: Mně nijak, ale nějaké Lucce, té zahrál fakt moc hezky.
Domhnall Gleeson: No tak jsem se splet no!!!
Richard V. Krajčo: Ty vole, tohle je EMA.
Domhnall Gleeson: Ema, Ema, no jasně, že je to Ema. Vidíš, už vím, jak se jmenuješ, tak tu můžeš zůstat a dokončit se mnou to, co máme u mě v pokoji rozdělaný, Emo!
Richard V. Krajčo: Ta Ema s tím blogem, ty vole.
Domhnall Gleeson: /leze hrůzou po zdi/ Ježíši ne, já nechci na žádný blog. Slitování! Milost! Já se jenom splet!
Ema: Slez z tý zdi, prosím tě. K týhle ubohý historce mě nenapadá žádná nosná pointa, takže o tobě fakt psát nebudu.
Domhnall Gleeson: /dál leze hrůzou po zdi a vykřikuje sebemrskačská hesla/
Richard V. Krajčo: Hele, Emo, koukej si ho uklidnit.
Ema: Mně jede tramvaj!
Richard V. Krajčo: Ty bys ho tu chudáka nechala v takovýmhle stavu? To nemáš kouska svědomí?
Ema: Ale…
Richard V. Krajčo: Nemluvě o tom, že se mě na něj pořád ptáš. A děláš na něj pokaždý ty svý oči! Nebuď blbá a zůstaň tady.
Ema: Ale…
Richard V. Krajčo: Potřebuješ přece pointu do historky.
Ema: Ale…
Richard V. Krajčo: Ráno ti udělám palačinky.
Ema: Tak jo.
***
A poučení pro dnešní historku zní…
Milé dámy, až příště půjdete ke kadeřnici, ujistěte se, že vás tam neostříhají na Lucku.
Anebo se neujistěte. Pokud tedy nespěcháte na tramvaj.
RVK: Tak co, Emo, nebrečelas, žes kvůli těm tvým neštovicím nakonec nemohla na moji silvestrovskou párty, co ses na ni chtěla vetřít?
Infekce: Jenom prvních pár hodin.
RVK: A nebylo ti doma samotné smutno?
Infekce: Zůstala se mnou Adele, Harry Potter i Amélie, takže ani ne.
RVK: Cože?! A to se nebáli tý tvý infekce?
Infekce: Totiž… Oni tak úplně neměli na vybranou.
RVK: Emo! Vydírání je trestný čin!
Infekce: Náhodou, tentokrát jsem nevyváděla nic nekalého. Ti tři se mnou bydlí, takže jim nic jiného než přímý kontakt s infekcí nezbylo.
RVK: Ty jo, to je jak ze Statečnýho srdce. A Smrtonosný pasti!
No to víte. Live free, party hard. Nebo co.
Richard V. Krajčo má 1 novou zprávu:
Cau Richarde. Pry na Silvestra poradas party. Sice jsi me primo nepozval, ale timto ti sdeluji, ze hodlam prijit. E.
Ema Mele má 1 novou zprávu:
Cau Emo. Nemelas na Silvestra nahodou hlidat deti a hrat s nimi deskovky v bezpecne vzdalenosti na Chodove? RVK
Richard V. Krajčo má 1 novou zprávu:
Sort of. Ale rozhodla jsem se uprednostnit divoky vecirek u tebe. Ses rad? E.
Richard V. Krajčo má 1 novou zprávu:
Mlceni je souhlas, baby. Takze me cekej v sedm. E.
Richard V. Krajčo má 1 novou zprávu:
Bude tam i ten tvuj sympaticky spolubydlici? E.
Richard V. Krajčo má 1 novou zprávu:
Nezacal jeste s nikym chodit, ze ne? E.
Ema Mele má 1 novou zprávu:
Kdyz ti odpovim, prestanes me konecne bombardovat tema tvejma zatracenejma smskama? RVK
Richard V. Krajčo má 1 novou zprávu:
Ne. E.
Ema mele 