Sklonek srpna 2014, Ema se vrátila z dovolené v Rumunsku a podává hlášení rodině.

Ema Mladší: /dlouhý monolog o horách, loukách, skalách, výhledech, měkkém světle, nelidsky těžké krosně, provoněném vzduchu, mléčné dráze pod širákem atd atp/ ….a celkově jsme prostě z Rumunska byli úplně nadšení.
Ema Starší: Já jsem tak ráda, že se vám tam nic nestalo. Báli jsme se, že vás třeba napadne medvěd nebo pokouše jeden z tamních tisíců toulavých psů.
EM: Až na jednoho vořecha, co mě olíz, k žádným konfrontacím nedošlo.
ES: Aby z toho tak byla žloutenka! Té je tam prý vážně hodně.
EM: Spíš červenka. Na nose. Too cool to use opalovák, víš?
ES: No prostě doufám, žes tam nic hrozného nechytila.
EM: Tím myslíš to pivo od toho hezkého Slováka v upířím kempu? Za a) nechápu, kdo ti o tom řekl, a za b) bylo celkem pitelné.
ES: A znásilnit se vás nikdo nepokusil?
EM: Když nepočítám to, jak nás majitelé penzionu v Măguře považovali za Rusky, tak ani ne.
ES: A co na to Harry Potter?
EM: Nic. Toho coby jediného muže a navíc zápaďáka naší výpravy zřejmě měli za našeho pasáka.
ES: Ale fuj, takové ošklivé předsudky.

No jo no. Asi vendeta nebo co.