Nils-Aslak Ve(n)hanen

In poste memoriam

Listopad 2015. Chat na trase Praha, kde se nachází Ema, a Dálný Sever, kde bydlí Nils-Aslak Ve(n)hanen.

Nils-Aslak Ve(n)hanen: Prej kolik řečí znáš, tolikrát jsi člověkem. Pěkná blbost! Ve skutečnosti kolik řečí znáš, tolikrát blíž jsi smrti.
Ema: Ahoj Nilsi. Co tak depresivně?
Nils: Moje chování je zcela logický: když se mi zdá na mým zdraví něco podezřelý, tak prostě hledám symptomy.
Ema: A kdo hledá, ten najde.
Nils: Beg your pardon? Je ryzí zázrak, že jsem za svůj život přežil tech několik druhů rakovin, jedno aids a pár vážných chorob, který ještě ani nebyly klasifikovaný!
Ema: Evidentně máš tuhý kořínek.
Nils: Jenomže teď jde skutečně do tuhýho. Trpím Hodgkinovým lymfomem.
Ema: Čím že?
Nils: I má norská přítelkyně se mě takto ptala. Tak jsem jí popsal svý symptomy. A ona na to: „Doufám, že sis to negoogloval.“
Ema: A?
Nils: Nechal jsem to dotčeně bez odpovědi. Samozřejmě, že jsem to googloval. V několika jazycích, abych to měl ověřený z více zdrojů!
Ema: Lol.
Nils: Ano, smála se. A její smích byl v mém zdravotním stavu i s ohledem na můj zbývající čas poměrně frustrující.
Ema: Třeba to byla šoková reakce.
Nils: No, je pravda, že když jsem se nějak dožil rána, přítelkyně mi udělala snídani a čaj.
Ema: A člověku se hned umírá líp.
Nils: Přesně.
Ema: Mohu pro tebe v tvém stavu něco udělat já?
Nils: Napíšeš mi epitaf?
Ema: Tak jo.

'I never said you were a hypochonriac, I said your illness was a myth.'

***

Následujícího dne.

Nils: Podělím se s tebou o jednu rezervaci, kterou jsem teď přijímal v hotelu. Navzdory svému zdravotnímu stavu totiž pracuji.
Ema: Hrdino všedního dne! Nuže, vyprávěj o objednávce, kterou jsi nad hrobem přijal.
Nils: Host, co má přijet o Vánocích, napsal do rezervace: Can we get sun side rooms?
Ema: 🙂 🙂 Ještě aby tu vaši polární noc reklamovali!
Nils: Asi jim sluníčko vytisknem na papír a vylepíme na zeď. Jinej host si onehdy přál v pokoji žirafu, tak jsme mu ji taky vytiskli.
Ema: To je jak požadavky popových hvězd: „Chci na pokoji 33 bílých růží, šampaňské a žirafu.“
Nils: Jo, to jsme tady taky měli. Prej postel pokrytou růžovými lístky. A balíček kondomů na nočním stolku!
Ema: A kdo nejvíc zlobil, ten to musel jít chystat, co?
Nils: Tak nějak.
Ema: A ten balíček jste taky dali pod plátky růží?
Nils: Jo. Nepatrně tknutý růžovými trny.
Ema: 🙂 🙂 A jak se jinak máš, kromě toho, že tiskneš žirafy a otrháváš kytky?
Nils: Teď jsem dělal 14 dní v kuse a za dvě hodiny mám odevzdávat jednu seminárku, který jsem moc nedal. Tak jsem se trochu přiopil, abych to vůbec zvládl odeslat.
Ema: Připojíš k té práci diagnózu o svém smrtelném syndromu? Třeba je to obměkčí.
Nils: Vidíš, to bych moh! To mě nenapadlo!
Ema: Zapomněl jsi na to jako na smrt, co?
Nils: Takovýho cynismu bych se od tebe nenadál, Emo.

***

Následujícího následujícího dne.

Ema: Už mám pro tebe ten epitaf.
Nils: No ne, dožil jsem se toho! Tak jak?
Ema: „Jsem vám říkal, že to není rýmečka.“
Nils: Palec nahoru.
Ema: Dík. A seš na blogu!
Nils: Mý uzliny! To by bylo proti lékařskýmu tajemství. Nebo zpovědnímu. Nebo postovnímu. No prostě by to od tebe nebylo hezký.
Ema: Postovní tajemství je cool fráze. Další důvod, proč to zveřejnit. Promiň!
Nils: Je to jasný, kvůli Emě musím setrvat v emygraci. Tak jen doufejme, že to nebude příspěvek in memoriam.

In memoriam nebo ne, aspoň se tu zas jednou objeví něco jiného než story o mým randění.

Palec nahoru!

Chci říct: Nezapomeneme!

ebola

A dnešní historku věnuju dr. Lanc3tovi, který zachraňuje životy. Nilsi, když tak ti na něj dám kontakt.

Emygrant

Září 2015, pátek večer, socsíť na trase Praha – Dálný Sever. Nils-Aslak Ve(n)hanen se ptá na snímek z literární besedy.

Nils-Aslak Ve(n)hanen: Co je to za týpka s tebou na tý fotce?
Ema: Mý rande.
Nils: Si šla na rande na besedu Severskýho spølku?
Ema: Ne, svý rande už na akce Severskýho spølku neberu. V létě jsem vzala Matematika na norskej film, co jsme promítali, on se tam všem představil, a já pak musela na schůzi minulej tejden vysvětlovat, že už ho neuviděj.
Nils: :)))
Ema: Díky za tvou účast.
Nils: „Zápis schůze Severskýho spølku. Bød 1. Emin miløstný živøt.“
Ema: Nech si to!
Nils: Náhodou, třeba by na to šel sehnat grant z norskejch fondů.

Pracovní název projektové žádosti: Emygrant.
Bude to angažovaný.

'He got a grant on the condition that he stop painting for a year.'

Odměny a tresty

Červen 2015. Konrád Henlein /via aplikace/ reaguje na historku o sobě.

Konrád Henlein: Emo, Emo… Ty ses rozhodla, že mi ukážeš na konkrétním příkladu, že nemám směšovat autora s vypravěčem, co?
Ema: Už to tak vypadá. Nils ti zase poslal odkaz?
Konrád Henlein: Už to tak vypadá.
Ema: Psala jsem mu, že případně hradím náklady za psychoterapeuta na záchranu vašeho přátelství.
Konrád Henlein: To máš štěstí, žes psala jemu. Já bych po tobě ty prachy na rozdíl od Nilse fakt chtěl.
Konrád: Musím začít používat smajlíky, nebo si mu zase poběžíš stěžovat, že jsem na tebe drzej.
Konrád: /posílá smajlík tuňáka/

***

Konrád: Tvoje inspirace Peterem Høegem je jasná. Ale nejsem si jistý, jestli ten příspěvek na blogu můžeš vydávat za literární fikci a hraní si se čtenářem nebo je to prostě jen vědomá manipulace se skutečností.
Ema: Toť zajímavá otázka. Ale jak jistě víš z hodin literární teorie, samu sebe stejně interpretovat nemůžu.
Konrád: Takže je to na mně.
Ema: To abych se začala bát.
Konrád: Ty se mě přece bojíš od začátku!
Konrád: A rajcuje tě to, tak už si to přiznej!
Konrád: /posílá smajlík smažené krevety/

***

Ema: Díky! Krevety jsou fajn.
Ema: Abych to shrnula, omlouvám se, že jsem tě zneužila pro potřeby blogu, je to takový můj ošklivý zlozvyk.
Konrád: To je v pohodě, já s tím počítal.
Ema: A co se týče toho, co mě rajcuje,…
Konrád: Prosím, hlavně teď neřekni nic hloupého.
Ema: Tak teda ne no.

***

Konrád: Já se teď rozčílil u DVTV. Měli tam jako hosta slečnu z Mars One a byla neskutečně hloupá.
Ema: Nepřijde ti zvláštní, že ženy bývají jako hloupé hodnocené častěji než muži? O chlapovi málokdo řekne: no víš, on je fakt děsně hloupej.
Konrád: Haha. Přijď k nám někdy na rugby a změníš názor.
Ema: Tak pokud slíbíš, že by z toho byla plodná historka…
Konrád: A proč si ji prostě zase nevymyslíš? 😛
Ema: Protože to pořád ještě moc neumím. Každopádně text s tebou sklidil úspěch. Asi to bude i tím Tinderem. Stačí ho zmínit a lidi jsou zvědaví jako opice.
Konrád: Tvůj blog se seznamkama a Tinderem jen hemží, takže to spíš bude v tom, že to doopravdy vtipné je. Včetně těch tvých manipulativních úprav.
Konrád: Anebo jsou lidi prostě rádi, že se to nestalo jim.
Konrád: Což je v podstatě samotné gró toho, proč lidi tyhle blogy čtou a smějí se u Bridget Jones a Gilmorových děvčat.
Ema: /not responding/
Konrád: Už píšeš Nilsovi? Že jsem tě strašně urazil, protože jsem tě přirovnal k Bridget Jones?

***

Konrád: Držíš se svého fundamentu zuby nehty.
Ema: Nechápu.
Konrád: Tvůj fundament, ergo že píšeš zábavné příběhy. To je snad jasné, ne?
Ema: Už jsem ti přece říkala, že samu sebe nedokážu a ani moc nemůžu interpretovat.
Ema: Proto se v tom teď trochu ztrácím.
Ema: Anebo ne, kecám. Jsem prostě hloupá, jak jsi naznačoval před chvílí.
Ema: FYI, „hloupá“ je pro komparatistku druhá nejhorší urážka hned po grafomanství, které jsi mi přiřkl posledně.
Konrád: Ne. Teď jsi akorát líná, alibistická a vztahovačná.
Konrád: /posílá smajlík mečíka/
Konrád: Líná přemýšlet a interpretovat, proto se oháníš tím, že to nejde, i když sama víš, že kecáš. Což je alibismus.
Ema: Líná přemýšlet je třetí nejhorší urážka.
Konrád: A tvoje poslední poznámka je vztahovačná. Ale kdo to nedělá, že.
Konrád: No a s tou mou přezdívkou to platí dvojnásob – moc práce sis s ní nedala. Čekal jsem víc!
Ema: Nic si z toho nedělej, trauma z pseudonymu má víc mých postav. Jsem v tomhle dost tvrdohlavá. V tvém případě byla ta přezdívka součástí pointy – kdo s čím zachází, s tím taky schází.
Konrád: Já žádné trauma nemám. Mohlo být hůř. Třeba jsem mohl bejt Matka Tereza nebo tak.
Ema: 😀
Matka Tereza: Jen říkám, žes tomu moc nedala. Ale beru to jako trest za svůj kvalitní černý humor!

A bereš to správně, Blahořečená. Alternativní přezdívku ti proto tentokrát uděluji za odměnu.

Mother-Teresa-Quotes-images

Grafo(e)manka

Květen 2015, chat na socsíti.

Ema: Ahoj Nilsi, jak se máš, co děláš a vyklop mi všechno, co víš o Konrádu Henleinovi. Hned!!
Nils-Aslak Ve(n)hanen: Oh shit. Emo, řekni mi, že to není pravda!
Ema: Co?
Nils-Aslak Ve(n)hanen: Spala jsi s ním?
Ema: Co?!
Nils-Aslak Ve(n)hanen: Spala jsi s ním?!
Ema: Ježíši ne! Zrovna jsem ho potkala na Tinderu a je na mě drzý. Zná mě přes tebe, tak chci vědět, o co tady jde.

***
***

Tentýž den o chvíli dřív, chat na Tinderu.

Ema má nový match a bere si slovo.

Ema: Ahoj! Líbí se mi, jak píšeš, že při vaření vyprávíš vtipy, protože jídlo pak chutná líp.
Ema: Taky to někdy zkusím.
Ema: Akorát si teda pamatuju jen jeden vtip, tak budu asi muset vybrat nějaký rychlorecept.
Hoch: Párky jsou sázka na jistotu.
Hoch: Ale kdyby to na tebe bylo moc složitý, zkus chleba s máslem.
Ema: Geniální, mrknu se po receptu na mimibazaru.

***

Hoch: Tak jak jsi uspěla?
Ema: Dobrý. Akorát musím koupit kečup a ono to pude.
Hoch: Nezapomeň na 20% eidam ve slevě. Btw ukazuje mi to, že máme společného kamaráda Nilse-Aslaka. Odkud ho znáš?
Ema: Nils je můj bývalý kolega ze severského spolku.
Hoch: Já a Nils jsme spolužáci z nordistiky.
Ema: Takže taky mluvíš severštinou? Já dělala finštinu.
Hoch: Počkat počkat, děvěnko! Ty mluvíš finsky, děláš v severském spolku a jmenuješ se Ema? Ha ha. Já vím, kdo jsi! Ty jsi ta Ema s tím blogem!
Hoch: Dostanu se taky do historky?
Hoch: Jaký mi dáš pseudonym?
Ema: Odkud víš o mém blogu?
Hoch: Znám ho už delší dobu.
Hoch: Nils mi před časem poslal link na jeden text. Ale neraduj se ze své slávy předčasně. Nedočetl jsem to. 😉

***

Hoch: Předpokládám, že právě panicky zjišťuješ u Nilse-Aslaka, co jsem zač.
Ema: Předpokládáš správně.
Hoch: Momentálně totiž o tobě vím mnohem víc, než ty o mně.
Ema: Pokud nemáš nasazenou štěnici v mé hlavě, tak víš kulový, chlapečku.
Hoch: Kdepak. To jen a pouze díky kombinaci tvého grafomanství a obsesivní touhy po muži, která tě přivedla až sem na Tinder, o tobě vím všechno.
Ema: Neříkal jsi náhodou, že ten blog nečteš?!
Hoch: :-*

***

Ema: Copak tě Březinová (obávaná bestie přes literární teorii na nordistice, pozn. red.) nic nenaučila? Nevíš, že směšování autora s jeho dílem je začátečnická chyba?
Hoch: Březinová mě vyrazila, takže tahle tvá chabá výtka je, asi jako kdybys dala sériovému vrahovi pokutu za špatné parkování.
Hoch: Navíc to, že je tvůj blog autobiografie nejtvrdšího kalibru, je evidentní. Z toho se nevykecáš.
Ema: Tak jo. Chceš na blog? Máš to mít. Zbývá akorát vymyslet ti pseudonym.

***
***

Ema: Nilsi!!! Nilsi!!!!! On mi řekl, že jsem grafomanka!
Nils-Aslak Ve(n)hanen: No tak nebreč. Jestli tě to potěší, tak seš moje oblíbená grafomanka.
Ema: Pro komparatistku neexistuje horší urážka, chápeš to?
Nils-Aslak Ve(n)hanen: Chápu. Emo, prosím tě, slib mi jedno, ano?
Nils-Aslak Ve(n)hanen: Slib mi, že si s ním nic nezačneš.
Nils-Aslak Ve(n)hanen: Tohle není kluk pro tebe.
Nils-Aslak Ve(n)hanen: A jestli to přes mé varování uděláš, připrav se, že pak ode mě uslyšíš akorát: Já ti to říkal!
Ema: Já NEJSEM grafomanka!
Nils-Aslak Ve(n)hanen: NEJSEM BLÁZEN! NÉÉÉJSEM BLÁZEN, CO SE VYMKL KONTROLE!! 🙂 🙂 🙂
Ema: Co?!
Nils-Aslak Ve(n)hanen: Tohle. Od 06:05:

***
***

Hoch: Tak já budu na blogu? To jsem zvědavý, jestli mě Nils odhalí.
Hoch: Posledně si myslel, že jsem Johnny Depp.
Ema: Tak to jsi ty?!?
Ema: Nils se zmiňoval o nějakém svém psychokamarádovi, který silně připomíná toho kluka z té historky.
Hoch: Ano, to jsem já, nihilistický psychopat s očima Konráda Henleina. Enchanté!
Ema: Aha, takže pseudonym bychom měli.
Konrád Henlein: Cože?
Ema: Enchanté, Konráde.
Konrád Henlein: Zdá se mi to, nebo jsi s věcma rychle hotová, Emo?

Nezdá, Konráde. My grafomani už jsme prostě takoví.

offended

Ema je emo

Březen 2015, sobota odpoledne.
Ema by měla překládat, ale místo toho si na socsíti píše s kamarádem.

Ema: Nevím, jestli jsem ti to říkala, ale zprávy od tebe mi pravidelně zvedaj náladu, protože jsou vždycky hrozně milý a vtipný. Asi říkala no. Ale tak mi ji prostě zvedaj furt. #jsemEmo
Nils-Aslak Ve(n)hanen: To rád slyšim.
Nils-Aslak Ve(n)hanen: Trošku smutný na tom je, že je člověk vtipnej/směšnej, i když to nedělá záměrně… ale což.
Ema: Vtipnej/směšnej je rozdíl jedné galaxie.
Nils-Aslak Ve(n)hanen: To jsem nepochopil.
Nils-Aslak Ve(n)hanen: Takže ještě nechápavej.
Ema: Já napsala vtipnej. Ne směšnej. Chápeš!
Nils-Aslak Ve(n)hanen: Jo, teď už to chápu.
Nils-Aslak Ve(n)hanen: A ta galaxie, to byla asi metafora, že?
Nils-Aslak Ve(n)hanen: Emo?
Nils-Aslak Ve(n)hanen: Seš tam?
Ema: Promiň, když dostanu záchvat smíchu, tak nezvládám psát.

laugh

Tuhle minihistorku věnuju Nilsovi do severských dálav, protože mi pomohl přežít letošní psycho březen.