němčina

Čínské minimum

Srpen 2015, chat na socsíti na trase Praha – Ázije.

Ema: Kdybys nerajzoval po světě, mohl jsi mít příští víkend jídlo zadara na další svatbě jako můj doprovod!!
Vojta Dyk But Better: Ahoj Emo, to mě teda mrzí! Ovšem slyšel jsem, že máš nějakého štramáka, tak ten jistě pude rád místo mě.
Ema: Máte zastaralá data, Houstone. Již ho niet.
Vojta Dyk But Better: Proč mě nikdo neinformuje? Kdybys to dala na socsíť, tak vím, ne, a nebudu takhle blbě kecat. Promiň.
Ema: No ono o rozchodu má člověk trochu menší chuť postovat. Ale poskytla jsem na to téma rozhovor do médií!
Vojta Dyk But Better: To je ti podobné.

***

Střih. Září 2015, chat na socsíti na trase Praha – Ázije.

Vojta Dyk But Better: Čau Emo, opět neco potřebuji, tak ti píšu. Jsi ráda?
Ema: Nesmírně. Co to bude tentokrát?
Vojta Dyk But Better: Prosim tě, v úterý začínám doučovat němčinu, studentka na úrovni A1. Nenapadá tě nějaká vhodná učebnice? A jinak, jak se pořád máš? Ať to trochu odlehčím předstíraným zájmem.
Ema: Zrovna se chystám na rande s novým objevem. Jinými slovy, mám se fajn. Ty?
Vojta Dyk But Better: Já se mám taky výtečně, teď tady slavíme moon festival, Buddha ví, co to je, ale na programu BBQ, ohňostroj a alkohol, tak snad to bude dobré. A jinak se těším, až se o tvém novém objevu dočtu na socsíti. Jen prosím tě pamatuj na to, že „ve vztahu“ se oznamuje až po pátém randeti, ok?
Ema: Zkusím to vydržet. A ty prý už jsi taky za pátým rande.
Vojta Dyk But Better: 哈哈. Drby se šíří rychle.
Ema: To je čínský znak pro sex?
Vojta Dyk But Better: 哈哈 je jen haha, 幹 je sex.
Ema: A jak se to čte?
Vojta Dyk But Better: Gán.
Ema: Gán může za to, ze pěkně zanedbáváš svůj blog.
Vojta Dyk But Better: Trochu jo. Ale už mám rozepsáno. Až bude článek, dám zajisté vědět.
Ema: Dej. Chci další nahý fotky tebe a tvýho sexy kámoše.
Vojta Dyk But Better: To ovšem nepude. Sexy kámoš už je zpátky v Čechách.
Ema: A jo vlastně, Florence říkala, že s ním měla sraz. Prý byl tak moc k sežrání, že byla v pokušení dát mu moje číslo za účelem 幹.
Vojta Dyk But Better: A udělala to?
Ema: Ne.
Vojta Dyk But Better: Mám to udělat já?
Ema: Ne.
Vojta Dyk But Better: Ne-ano, nebo ne-ne?
Ema: Ne-ne. Já, na rozdíl od někoho, nenadřazuju 幹 svý autorský tvorbě!
Vojta Dyk But Better: Tohle tvé tvrzení bych mohl snadno rozmetat, ale jsem gentleman, takže to neudělám.
Ema: Díky. A z těch učebnic zkus Delfin nebo Tangram.
Vojta Dyk But Better: Zlatá! Btw doufám, že příští svatba, na kterou mě pozveš, bude ta tvoje.
Ema: Hele, na svatbu jsem ještě nezačala tlačit. Myslíš, že bych měla? Už budem brzo mít to pátý rande…
Vojta Dyk But Better: Každopádně! Ale s termínem pls počkejte do ledna, až se vrátím. Rád bych zas jednou jídlo zdarma.

free food

亲爱的朋友们, 今天故事目的是写汉语的。

***

Historku věnuju Edwardovi Ferrarsovi, který se mnou na řečenou svatbu nakonec šel místo VDBB a byl naprosto skvělý společník.

A za pomoc s pointou moc děkuju Terezce!

Šťastné a svařené!

Němčina pro mírně pokročilé, prosinec, středa 20.30.

Ema mámí po studentkách jejich Weihnachtsassoziationen (vánoční asociace).

Po obligátních Weihnachtslieder (koledách), Weihnachtsbäume (stromečkách) a Schneemänner (sněhulácích) se přihlásí K. a s ní

Glücklichwein.“ (šťastné víno)

Čímž samozřejmě myslí

Glühwein.“ (svařené víno)

A Emu tím odrovná, protože jí připomene, jak o víkendu v Budějicích vypila větší než důstojné množství takového Glücklichwein a pak se svými bratránky, které má k zbláznění ráda, pořídila tak glücklich fotky, že kdyby je nahrála sem, internetoví cenzoři by jí pravděpodobně zrušili blog a s ním i celou její nemorální existenci.

Tak šťastné a nemorální, přátelé!

A K. díky za skvělou Weihnachtsasociaci.

everything

Hamlet auf Deutsch

*Dnešní historka se vrací do doby, kdy Ema ještě byla učitelkou, a vyžaduje základní znalost němčiny*

Hodina němčiny jednoho chladného říjnového rána, falešní začátečníci. Na obrázku je herec, v ruce drží lebku.

Ema: Was ist dieser Mann von Beruf?
Student: Schauspieler! Herec! Být, či nebýt!
Ema: Stimmt. Und wie sagt man „Být, či nebýt“ auf Deutsch?
Student: To vím, to je lehký: „Es war, nicht wahr?“

Shakespeara by to určitě dostalo taky.

Veselí vánočních hodin

Prosinec v pokročilém adventu. Jedna z posledních Eminých hodin předtím, než se z učitelky stane kancelářskou krysou.
Ema do firmy slavnostně přináší noťas a bedničky, studenti němčiny si přáli zpívat koledy.

Studenti: Pančelko, pusťte nám tu vaši kapelu.
Pančelka: Já už s ní nezpívám.
Studenti: To nevadííí!
Pančelka: Už jsem vám to pouštěla loni.
Studenti: To nevadííí!
Pančelka: A předloni.
Studenti: To nevadííí!
Pančelka: Jestli se na téhle hodině bude něco zpívat, tak jedině Tannenbaum.
Student Vlezdoprdelka: Se nám divíte, když máte hlas jak Dusilová? (Vlezdoprdelka ví, že pančelka Dusilovou nekriticky zbožňuje, pozn. red.)
Pančelka: TAK DOST!! Koukejte zpívat!

Ema pouští Tannenbaum na plné pecky, tabulky skla v oknech se otřásají, podlaha duní. Koledu odzpívá sama, studenti se jí smějí, nikdo se nepřidává.
Píseň konečně dohraje.

Vlezdoprdelka: Jsme vám říkali, ať nám radši pustíte tu vaši kapelu…

hobit