k vodě

Va_laškovná

Červen 2016, sobota dopoledne, Jih.
Ema se nikterak nepoučila z krizového vývoje a vzala chlapce na vodu.

Platón_But_Better: Prečo mám sediet vzadu, keď to robím prvýkrat?
Ema: Chlapi sedí vzadu. Holky vpředu. Tak to prostě je.
Platón: Odkedy sa v našom vztahu podriaďujeme patriarchálnemu diktátu?
Ema: Od nikdy. Tohle je výjimka, která potvrzuje pravidlo.
Platón: Ale já nechcem vodiť! Veď ono to vôbec nejede rovne. Mám voľaké zlé veslo.
Ema: Pádlo.
Platón: Čo?
Ema: Jsi v kánoe, nikoli pramici. Copak vy ve slovenštině nemáte pádlo?
Platón: Nie, no zato máme valašku. Škoda, že som si ju nezobral.

***

Zastávka u občerstvení.

Platón: /znechuceně pozoruje pána s pupkem a pivem v pruhovaném triku/
Ema: Čo?
Platón: Takýchto ľudí v Tatrách niet.
Ema: Nech Tatry spát. Tady seš na Vltavě.
Platón: Okej. Pokusím sa splynúť s českou pivnou kulturou.
Ema: Co si teda dáš na pití?
Platón: Majú tu žinčicu?
Ema: Ne!
Platón: Tak kolu.

***

Ema: Šutr vpravo!
Platón: Čo?
Ema: Šutr vpravo!!!
Platón: A čo já s tym?
Ema: Ty s tým zaboč, nebo do něj vrazíme.
Platón: Takto?
Ema: Trochu míň, ať to nenapálíme do břehu.
Platón: Takto?
Ema: Plus mínus.
Platón: A čo je toto?
Ema: Hnus pod vodou.
Platón: A prečo mi to nehlásiš?
Ema: Eee… Protože to bylo mimo naši dráhu?
Platón: Ale čo kebych do teho z náhleho popudu napriek najel?
Ema: To ti mám jako napriek hlásit celou řeku?!
Platón: Hej. Šak to nie je Dunaj.

***

Platón: Preboha, čo sa to deje?
Ema: Peřeje.
Platón: Čo sa s tým robí?
Ema: Jásá se, poněvadž háček nemusí pádlovat.
Platón: Aký háček?
Ema: Já jsem háček.
Platón: Ty si háček? A kto som potom ja?
Ema: Zadák.
Platón: To je po česky človek, čo smie v stane prevádzkovať análny sex?
Ema: Pochází valaška z Valašska?
Platón: Nie!!!
Ema: No tak.

Ukázalo se, že zdolávání řeky má ke zdolávání národnostně smíšeného vztahu nečekaně blízko. Obojí je samá bariéra.
… říční, jazyková, kulturní a tak.

canoe2

Advertisements

Expecto patronum

Čtvrtek, srpen 2015. Kamarádka, jejíž přezdívka je v rámci jakože ochrany soukromí protentokrát zamlžena, Prostřední bratránek a Ema jsou spolu v lodi na řece.
Kamarádka právě odmítla pivo.

Prostřední bratránek: Seš těhotná, nebo co?
Kamarádka: No… Jo.
Prostřední bratránek: Ty vole! Proč to děláš?
Kamarádka: No… Já a manžel jsme…
Prostřední bratránek: Ty vole! Ty seš vdaná?
Kamarádka: No… Už pár let.
Prostřední bratránek: Emo, proč jsi mi lhala?!
Ema: Řekla jsem, že budeš kormidlovat loď dvěma dívkám, které tě potřebují. Urči lež.
Prostřední bratránek: Jako třeba to, jak jsi se pozapomněla zmínit, že jedna z nich je nepoužitelná a-
Ema: Hele, važ slova, jo? Mluvíš o mý dobrý kámošce!
Prostřední bratránek: O tobě mluvím. Seš rodina, do tý se nedělá.
Ema: Najednou.
Prostřední bratránek: Povidám, první je nepoužitelná, druhá dva v jednom a vdaná k tomu. Proč jsi mi tohle neřekla předem jako?
Ema: Pokud vím, předem tě zajímalo akorát to, jestli je Kamarádka vnadná. Nebo to byl překlep?
Prostřední bratránek: Za co mě máš? Samozřejmě, že nebyl.

***

Prostřední bratránek: A kdy to porodíš, mamino?
Kamarádka: No… 19. února.
Prostřední bratránek: Krásný. To má akorát svátek můj nejstarší syn.
Ema: Kdo?!
Prostřední bratránek: Patrik.
Ema: Jaký Patrik?
Prostřední bratránek: Patron všech Irů. Překvapuje mě, že zrovna ty svatýho Patrika neznáš, když seš taková vzdělaná.
Ema: Bratránku, ty nemáš žádnýho syna Patrika!
Prostřední bratránek: Takhle o něm nemluv. To, že jsem na něj ještě nezadělal, neznamená, že si nezaslouží tvou úctu.

A kdy má svátek váš nejstarší syn?

wait

Nemel, Emo!

Úterý 20:20, červen 2015, Ema učí po skypu finštinu.
A uprostřed výkladu finské gramatiky upadne na několik vteřin do mikrospánku. Jakože fakt.

Ema: /trhne sebou/ Ježišmarjá, já měla úplný výpadek!!!
Studentka /via skype, konsternovaně/ No… To teda.
Ema: Já se strašně omlouvám, musela jsem na chvíli usnout.
Studentka: Usnout bych tomu neříkala.
Ema: Ježíši, co jsem dělala?!
Studentka: No, nevím, jak to popsat. V jednu chvíli jste vysvětlovala rozkazovací způsob, a pak jste najednou začala mluvit z cesty.
Ema: A co jsem říkala?!
Studentka: Teda úplně všemu jsem nerozuměla, ale mám pocit, že jste říkala, že chcete jít k vodě s nějakým klukem.
Ema: Aha.
Studentka: S jakým klukem?
Ema: Vím já? Já byla mimo.
Studentka: Emo, s jakým klukem se chcete jít koupat? Už jste to nakousla, tak mi to teď musíte doříct!
Ema: Jasně, takže to bychom měly rozkazovací způsob, dobře, bezva, super, a teď v praxi. Utvořte finsky tvary – holka modrooká, nesedávej u potoka, nespi a vyučuj, napiš mu, jak se má, totiž chci říct, napiš tu větu stokrát za domácí úkol, zapomeň všechno, cos právě slyšela…….

Milí a drazí, je to zlý, melu už i ze spaní!

worst day

Uprchlický gang

Červenec 2015, pozdě večer, auto a v něm Adele, Harry Potter, Matematik & Ema vracející se z vody, co se trochu protáhla.

 

Matematikovi zvoní telefon.

 

Matematik: Haló? – No ahoj. – No… sedí vedle mě a vypadá poměrně živě, takže… – Jo tak, no ona totiž utopila telefon. – Aha. Ne, je v naprostém pořádku. – Fajn, tak jí to vyřiď. – (smích) Jasně. Čau.
Ema: Kdo to byl?
Matematik: Tvoje spolubydlící Ofélie. Volala, že jsi před odjezdem nedotáhla kohoutek a vytopilas sousedy.
Ema: Cože?!?!
Matematik: Dělám si legraci. Volala jí tvoje maminka, že prý se ti už třetí den nemůže dovolat, pročež se obává o tvůj život.
Ema: Cože?!?!
Matematik: Ofélie nelenila a našla moje číslo na netu, aby mohla telefonicky ověřit situaci. Dá teď vědět tvé mamince, že ti nefunguje telefon, ale jinak jsi v pořádku.
Ema: To je od Ofélie hezké. Ach jo, chudák máma, takhle zbytečně se nervovat.
Adele: No já jsem ráda, že nejsem jediná.
Ema: Jediná, kdo se o mě nervuje?
Adele: Jediná s matkou, která obvolává kamarády, když se jí neozvu.
Ema: Matematiku, ty si to hlavně nevykládej špatně. Ona to máma nemyslela tak, že jsi špatný kormidelník, takže bys mě mohl omylem zabít, jen se prostě asi…
Matematik: To si tvoje maminka nemyslí. Ofélie říkala, že tvoje maminka říkala…
Ema: Co?
Matematik: No… Říkala, že… …prý tě určitě unesli afričtí uprchlíci a pak tě rituálně zabili.
Ema: Tak na tohle už ti fakt neskočím.
Matematik: …a že tvůj táta měl na telefonu nepřijatý hovor z neznámého čísla. To prý byl nejspíš vyšetřovatel, který po nich bude chtít identifikaci těla. Vyšetřovatelé prý totiž vždycky volají ze skrytého čísla.
Ema: To sis vymyslel!! Řekni mi, že sis to vymyslel!
Matematik: /mlčí/

 

Stupidní vylhané řetězové e-maily, stupidní falešné poplašné zprávy, stupidní hysterická média. Dělají z komára velblouda a v řetězové reakci se pak i z utopeného mobilu stane masakr uprchlickým gangem. Takhle nějak vznikají městské mýty. A chudák mámy se úplně zbytečně nervují.

 

Drazí přátelé a mámy, únosgangy na způsob filmů s Liamem Neesonem jsou jen ve filmech s Liamem Neesonem. Vážně. Démonizovat je zdraví škodlivé. Díky za pozornost.

liam

***

 

Ofélie: Zlobíš se, že jsem volala Matematikovi?
Ema: Ne.
Ofélie: Já mu žádné romantické esemesky posílat nebudu, neboj.
Ema: No jo.
Ofélie: Nedáš mě na blog, že ne?
Ema: Měla bych?
Ofélie: Tvoje maminka se taky bojí.
Ema: Čeho zas?
Ofélie: No, jak jsem jí volala, že žiješ, jen ti klekl mobil, tak… Říkala, že prý to určitě zase rozmázneš na blogu.
Ema: Hm. V rámci mýho nesmiřitelnýho boje proti bludům asi budu muset, no.
Ofélie: To taky říkala.
funny-protest-signs-7

Ema je extrém

 © Han Solo & Edward Ferrars

© Han Solo & Edward Ferrars

Červenec 2015, řeka Morava, po níž se plaví množina vodáků, k nimž patří vedoucí výpravy James Dean a dále Ironwoman, Princezna Leia a Han Solo, Amélie, Edward Ferrars, Kytarista z Bývalé_kapely, Adele a Harry Potter atd. atd. a mezi dalšími lidmi taky Ema, která se rozhodla svůj raný vztah s Matematikem podrobit zkoušce ohněm vodou.

Pátek ráno, 16 km před námi, kosa, fouká a je pod mrakem.
Matematik: Emo, tak jakou zvolíme na naší lodi strategii?
Ema: Abych tak řekla… Necvaknout se?
Matematik: Výborně, takže já se nepřevlíkám.
Ema: Jako že pojedeš v té košili a dlouhoschnoucích botách?
Matematik: Přesně tak.

***
Střih. Pět minut po vyplutí a Ema s Matematikem se k pobavení všech ostatních právě cvakli.

Ema mokrá jako myš: Promiň! Já špatně spočítala trajektorii dráhy z bodu A k šutru.
Matematik mokrý jako myš, včetně košile a dlouhoschnoucích bot: (smích)
Ema: To jsem ráda, že to bereš tak sportovně.
Matematik: Já se směju, když jsem zoufalý. (smích)
Ema: Přestaň se smát, je to nakažlivý! (smích)
Matematik: (smích)
Ema: /převlíká se do suchého/ a (smích)
Matematik: (smích)
Ema: Ty, Matematiku, nemůžu v barelu najít tvoje svršky na převlečení, kde je máš?
Matematik: Ve stanu. (smích)
Ema: Jak jako ve stanu? Ty sis nevzal nic suchého s sebou?
Matematik: Ne. Řekli jsme si přece, že se necvaknem. (smích)
Harry Potter: Emo, proč se ten tvůj kluk nepřevleče?
Ema: On zřejmě nemá do čeho.
Han Solo: No tak ať si vezme moje náhradní tričko, nebo zmrzne.
Matematik: Děkuju. Já ti to večer vrátím, ve stanu mám totiž plavky, tričko a sandály…. (chvíle kontemplace) …což jsou asi věci, které jsem měl mít na sobě teď, co? (smích)

***
Sobota, 19:00. Ujeto: 20 km. Zbývá: 2 km.

Adele: Mě už to nebaví. Jsem unavená, bolí mě záda, je to tu na tom voleji furt samý pádlování, anebo naopak táhnem loď po dně, protože je málo vody. Děs.
Ema: Náhodou to tažení lodě po dně bylo jako taková romantická procházka řekou, viď, Matematiku?
Matematik: Už tam budem?
Ema: Ale nesměješ se, takže je to ještě dobrý.
Matematik: V krizi u mě po fázi smíchu přichází fáze dítěte. Proč dneska jedeme tak dlouhou trasu? Kdy už bude ta Litovel? Jak to, že je slunce žluté?
Ema: Než zodpovím tvé naléhavé dotazy, mám taky jednu otázku. Má tvoje zoufalství ještě nějakou další fázi, o které bych měla vědět?
Matematik: Jo. Zpěv Visacího zámku. Ale to už je fakt konečná.
Ema: Fajn, myslím, že tak zlé to zase nebude.
Matematik: Kolik jezů se ještě bude přenášet? Už tam budem? Kde se berou děti?

***
Neděle, 18:00. Množina vodáků už třetí hodinu jede poslední dva kilometry.

Matematik: /zpívá Visací zámek/
Ema: No tak, nevzdávej to, bojuj!
Matematik: (smích) (smích) (smích)
Ema: Já už toho taky mám plný brejle, už taky nechci přelejzat žádný další strom, pádlovat skrz další olej, ani táhnout loď po dně, ale už tam fakt každou chvilku musíme být.
Matematik: To říkáš už tři hodiny.
Ema: Tak co kdybych nějak vhodně odvedla tvou pozornost od časomíry a kilometráže?
Matematik: Zkusit to můžeš.
Ema: Fajn. Takže já ti teď, tady na řece mezi šutry, popadanými stromy a volejem nabízím jedinečnou možnost zeptat se mě bez obalu úplně na cokoli.
Matematik: Vážně úplně na cokoli?
Ema: No jo.
Matematik: Dobrá. Tedy: co byl doposud tvůj nejextrémnější sportovní výkon?
Ema: Eee… No tak v pondělí jsem dobíhala metro, že…
Matematik: Myslím to vážně, Emo! Mohla bys mi aspoň jednou odpovědět vážně?
Ema: Ježíši nevím. Přechod hřebenovky na Šumavě, bylo to nějak 30 kilometrů. Nebo loňská turistika v horách v Rumunsku. Nic zásadnějšího mě nenapadá. Co byl tvůj největší sportovní výkon?

Matematikův impresivní výčet zahrnující plachtění vzduchem, vysokánské hory, jízdu na kole z Prahy na Sever ad. přetne zvolání vedoucího výpravy Jamese Deana, které se nese řekou:

James Dean: Děcka, před těma třema hodinama jsme blbě odbočili do paralelního ramena. Zajeli jsme si asi 10 kiláků a buď to můžeme táhnout proti proudu zase zpátky, anebo dojet až do Olomouce, protože nikde dřív není silnice.
Všichni: Do Olomouce?!?!
James Dean: Jo, ale je to už jen kousek, dá se říct. Ale tak aspoň to bude blíž na vlak, ne? No tak děcka, netopte mě! NETOPTE MĚ!!
Ema: No takže, Matematiku, jak ses mě ptal na ten můj nejextrémnější sportovní zážitek, tak se obávám, že se ho právě účastníš.
Matematik: A já tě na naše první sportovní rande vzal na pár kilometrů po rovince, abych tě moc neuhnal! A ty mi uděláš tohle!
Ema: Eee…
Matematik: Fajn. Takže odteď už tě nešetřím.

 

kachna

Přátelé, pravda je taková, že zkouška ohněm/vodou nakonec úplně nedopadla a matematické dialogy na tomto blogu budou mít omezené trvání.

Každopádně odbočit blbě na řece, to se člověku nepodaří každý den. To je vlastně historka sama o sobě. Proto ji sem dávám.

A jaký byl váš nejextrémnější sportovní výkon?