jen tak se trochu prosmýknout

Stát, nebo jakoby střelím

Leden 2018. Ema běží na schůzku na The_ambasádu a nestíhá. Ve vstupu zaclání ozbrojený sekuriťák. Ema se kolem něj rozhodne spěšně prosmýknout. To se ukáže jako špatný nápad, moc špatný.

Sekuriťák: /fyzický zákrok/ Okamžitě stůjte!
Ema: /nadskočí leknutím/
Sekuriťák: Kam si myslíte, že jdete, teroristko?
Ema: Jááá… Jdu to… jakoby tam… na schůzku.
Sekuriťák: Jméno kontaktní osoby!
Ema: To jsem v úleku zapomněla. Ale mám ho v mobilu.
Sekuriťák: Tak najít a pak vypnout a odevzdat. Mobily tu máme zakázaný. A občanku!
Ema: /po blíže neurčené jednotce času zmateného hledání/ Kontaktní osoba se jmenuje XY.
Sekuriťák: /do vysílačky/ Ema mele jde za XY, přepínám.
Vysílačka: Žádnou Emu mele tu nemáme hlášenou.
Sekuriťák: /na Emu/ Nespletla jste si náhodou The_ambasádu s The_centrem? To se nám tu celkem stává.
Ema: Možné to je.
Sekuriťák: Můžete si to ověřit?
Ema: A vrátíte mi pro tento účel opětovně můj telefon?
Sekuriťák: Zvážím to.

Tak prý až na konci školního roku.

A kdy jste se naposledy pokusili o teroristický útok vy?

abdul

Reklamy