guestlist

Velkokapacitní oslava

Ema se rozhodla svou velkou životní událost, jejímž následkem se zas jednou stala o rok starší, sdílet se svými přáteli. Přišly skoro všechny postavy z blogu a s nimi řada dalších, doposud nezneužitých osob, takže to bylo poměrně… velkokapacitní.

A taková velkokapacitní party vyžaduje kvalitní koordinaci.

Protože jinak to taky může dopadnout takhle:

 

1) Vítání
Té části lidí, co na vaši narozeninovou party přijdou včas, a vy je tudíž vítáte ještě za střízliva, ukážete byt, představíte jim jednotlivé druhy pomazánek a upozorníte je, že v rohu místnosti na stole se nachází salát, který by bylo vhodné zkonzumovat dřív, než zvadne. Poté jim nalijete víno a instruujete je, aby si v případě, že nepozorovaně dopijí, došli do kuchyně ke zdroji.

Opozdilcům vrazíte do ruky flašku, co je zrovna po ruce, a necháte je stát v chodbě. Však oni si nějak poradí. Na zdraví.

 

2) Spravedlivé dělení pozornosti
Aby se mi tak nudili lidi v pokoji, napadne vás, když se zakecáte v kuchyni. Při nejbližší příležitosti tam tedy vrazíte hlavu a zjistíte, že zábava je i v pokoji v plném proudu, takže dobrý. Pro jistotu nicméně znovu zopakujete, že v rohu se nachází salát, říkáte to totiž teprve popáté a vždycky existuje určitá šance, že někdo z přítomných trpí poruchou krátkodobé paměti. Hostům to nepřipadá vtipné, ale naštěstí se zase brzy zabaví sami.

Kráčíte tedy zpátky do kuchyně, cestou potkáte nějaké ztracené chudáky v chodbě, kteří vás zmatou natolik, že zapomenete, cože jste to vlastně chtěli. No nevadí. Na zdraví.

 

3) Smysluplné konverzace
Jeden příklad za všechny.

R: A proč jsi jako nepozvala taky kamaráda X?
E: Protože jsou to MOJE narozeniny.
R: Ale vždyť on by tuto tvou svrchovanost nijak nezpochybnil!
E: Tuhle ne, to máš pravdu. Akorát všechny ostatní jo.
R: Nepřeháněj. A navíc! Víš, jak byl smutnej, když zjistil, žes ho nepozvala?
E: Přeháněj.
R: Hodně!
E: Tak vidíš, co děláš.
R: Já?! To tys ho nepozvala!
E: Ty!! To tys mu to vykecal.
R: Nepřekrucuj.
E: Až ze mě přestaneš dělat bídáka, co si svévolně vybírá, koho pozve na svou narozeninovou oslavu.
R: A že se mi to daří!
E: Právě.
R: No a dozvím se to teda konečně? Proč jsi ho nepozvala?
E: Poněvadž tohle je oslava pro MOJE kamarády.
R: Emo, X JE tvůj kamarád.
E: Ne. X je TVŮJ kamarád.
R: Vždyť říkám!

 

4) Loučení
Z nějakého záhadného důvodu opouštějí party jako první ti ztracení chudáci z chodby. Na otázku, jak se jim líbil večírek, reagují podrážděně. Tak jim aspoň vágně poděkujete za dárky. Co vám přinesli, si totiž úplně nevybavujete. Následováni jsou rodiči s dětmi, což vás obzvlášť mrzí, protože tím z vaší oslavy mizejí jediní účastníci, kterým ke spokojenosti stačil bublifuk.

Postupně se stahují další a další hosté, až zbyde jen tvrdé jádro, které se posléze rozhodne vyrazit do víru velkoměsta.


5) Afterparty

Cestou do víru velkoměsta usnete v tramvaji. Chcete svou postel, teplé ponožky a heřmánkový čaj, ale abyste nebyli za stárnoucí (!) bačkoru, přinutíte se v klubu k náměsíčnému tanci. Výhodou tohoto stavu je, že vám přestane záležet na tom, co se hraje. Náměsíční totiž tančí na všechno. A na zdraví.

***

6) Ráno
Ačkoli jste šli spát ve čtyři AM, od osmi AM jste vzhůru a nemůžete zabrat. Po hodině důkladného studia stropu a zahanbeného uvažování nad tím, koho všechno jste včera nechali stát v chodbě, usoudíte, že se nejspíš jedná o nastávající stařeckou nespavost. I smíříte se s ní a jdete něco dělat. K nevýslovné radosti spolunocležníků ve vašem pokoji.

***

Jak to tak vypadá, na technice velkokapacitních party mám ještě co zlepšovat. Ale naštěstí není všem dnům konec, přátelé!

Těšíte se?

party hard

 

Reklamy