Ema má kapelu

Po nás potopa

Červen 2017.
Byt, kde toho času bydlí Vojta_Dyk_But_Better, Maďarka, která mluví anglicky a hraje na cello, a Ema, v jejímž pokoji občas pobývá její Platón, t. č. stále pracující v Blave.
Všední den večer. Na dveře Emina pokoje klepe…

Maďarka: Emo, musíš mi pomoct! Na naší chodbě stojí kluk s malířskou štětkou, něco se mi snaží říct, ale já mu nerozumím.
Ema: /jde na chodbu/ Aha, vy jste ten týpek, co nás vytopil.
Adonis: Osobně. Přišel jsem vám zamalovat tu mokrou skvrnu, co vám tu po potopě zbyla. Můžu hned?
Ema: My už se s ní celkem sžili, ale když jinak nedáte…
Maďarka: Co říká?
Ema: Že nás vytopil a teď nám vymaluje chodbu.
Maďarku: Super, tak já jdu cvičit na cello.
Adonis: Co říká?
Ema: Že dává vaší štětce požehnání a nyní hodlá hrát na cello. Vy vůbec neumíte anglicky?
Adonis: Moc ne. Ani na to cello neumím.
Ema: Nevadí. Stačí jestli umíte zamalovávat skvrny po vytopení.
Adonis: Ostatní vytopené byty už jsem obešel a ohlasy byly pozitivní. A vy na něco hrajete?
Ema: Momentálně akorát zpívám.
Adonis: Tak mi něco zazpívejte.
Ema: A cappella nerada.
Adonis: A nějakou nahrávku byste neměla? S domácí hudbou maluju kvalitnějš.
Ema: No dobře. Tak já si dojdu támhle do svého pokoje pro notebook.

Střih. Ema se vrací ze svého pokoje a pouští na chodbě ukázku zpěvu s kapelou z notebooku.

Adonis: Zajímavý. Já mám kamaráda, co má taky kapelu.
Ema: A co hraje?
Adonis: No… Znáte Ortel?
Ema uvnitř: WHAT?!?
Adonis: Jak mají takovou tu písničku Mešita?
Ema uvnitř: WHAAAAAT???!!!
Adonis: /bere Emě počítač z rukou/ Tak já vám to pustím, jo?
Ema uvnitř: Omgonbudenamýmpočítačipouštětortelcomámkurvadoprdeledělattosemisnadzdá!
Adonis: Ale jestli Mešitu neznáte, tak si tu kamarádovu parodii až tak neužijete.
Ema: Takže… Takže… Ten váš kámoš natočil parodii na Ortel?
Adonis: No, vždyť slyšíte, ne?
Ema: Já jen… Fakt jsem se bála, že mi tu z mýho počítače pustíte hajlování a já vás budu muset umlátit tou vaší štětkou.
Adonis: Vypadám na to?
Ema: To ne, ale… Minulý týden parkovalo tady v ulici auto s nápisem Volím Řád národa. Mně už asi prostě přijde možný úplně všechno.
Adonis: Tak to se omlouvám. Ale kámoš dobrej, ne?
Ema: Hm.

Střih. O den později. Ema právě přišla z práce.

Platón_But_Better: Ema, keď som bol doma sám, zvonil tu taký vysoce atraktívny blondiak a chcel číslo na „moju spolubývajúcu“, lebo ju vraj chce pozvať na koncert akéhosi svojho kámoša.
Ema: Vyzval jsi ho na souboj?
Platón: Najprv som sa opýtal, ktorú spolubývajúcu myslí. Lebo tu predsa bývajú dve dievčatá. Možno len chce číslo na Maďarku, vravil som si rozvážno.
Ema: A co on na to?
Platón: Že nevie, ako sa ta dievčina volá, ale izbu že má tamhle!!!

Jo, u vysvětlování jsem se trochu zapotila.
Tužení sousedských vztahů má zkrátka svoje rizika.

soused

Reklamy

O jednorožcích

Adele, Anastacia, Elizabeth a Ema se znají už 15 let. Přes všemožné peripetie a životní kotrmelce, friendship never ends.

Nyní se společně chystají na dovolenou u příležitosti čtyřnásobných třicetin. Bez partnerů a dětí, jako když nám bylo sedmnáct, akorát tentokrát máme místo stanu a zahrady plné slimáků rezervovaný airbnb s výhledem na středověké panorama.

Březen 2017, 14:00, u Elizabeth doma.

Elizabeth Bennetová: Tady máš papír a piš!
Ema: Eee… co?
Elizabeth: Přece naše cíle do 30. Posledně jsme si řekly, že si každá dáme nějaké předsevzetí a na dovolené je vyhodnotíme.
Ema: No dobrá, tak diktuj.
Elizabeth: Dodělat školu. Resuscitovat svou angličtinu. Umístit dítě do školky. Najít si práci.
Ema: Nestíhám!
Adele: Mně tam dej založit spolek. Víc času na sebe. Přitom zvládat dítě a práci. A nezbláznit se.
Anastacia: Já tam chci taky nezbláznit se!
Ema: Ty jsi přece hlavně chtěla ušít dítěti boty. Tatíček Baťa by na tebe byl hrdý.
Elizabeth: A co ty?
Ema: Coby? Já jsem z obliga, mně už třicet bylo.
Elizabeth: Tak si dej cíle do pětatřiceti.
Anastacia: Do pětatřiceti mám ještě jiné cíle! Vlastní ordinaci! Druhé dítě!
Adele: Jo, já chci taky druhé dítě do 35. Holčičku.
Elizabeth: Emo, ale teď už jsi fakt na řadě.
Ema: Hm… Můžu si tam dát „neodstěhovat se do Bratislavy?“
Adele: A co takhle napsat knihu? Meleš o tom od patnácti.
Ema: Jen to ne. Jsem ráda, když napíšu občas něco na blog. Kniha je moc velký a stresující projekt.
Adele: Tak tam dej „rozepsat knihu“.
Ema: To by snad šlo. A odehrát koncert s kapelou. Aspoň jeden.
Anastacia: A co svatba a dítě?
Ema: Grrr.
Anastacia: Tak promiň no.
Tříletá: Mami, co to tam děláte?
Elizabeth: Píšem si naše přání do třiceti. Co bys chtěla mít do třiceti ty, broučku?
Tříletá: JEDNOROŽCE!!!

Správně. Je třeba si klást laťky vysoko!

Mimochodem, já jsem jednoho jednorožce do třiceti stihla (seznamte se zde). Tak aspoň něco.

obrazek

Konverz(ac)e

freud_strip_vodotisk

Říjen 2016. Mezinárodní small talk.

Kolegyně: Ema má kapelu!
Rakušan: Vážně? A co hrajete za styl?
Ema: Takový jako rockpopintimnífolkneboco.
Rakušan: A jak dlouho to máte?
Ema: V tomhle složení tak čtvrt roku. A máme už i jednu píseň! Rozepsanou.
Rakušan: A jmenujete se?
Ema: Bedroom Band, protože zkoušíme v pokoji u klavíristy a kytaristy doma.
Rakušan: A jak jste se dali dohromady?
Ema: Pianistu jsem potkala na Tinderu. Šli jsme na rande, řekli si, ze chodit spolu nebudem, a založili jsme místo toho kapelu.
Rakušan: To mi připomíná jednoho mého známého. I on byl pořádna Tinderu, swipoval jak divý a tak tak ty rande stíhal. Ale už se na to vykašlal.
Ema: Vážně? Taky si našel vztah?
Rakušan: Ne. Přešel na Pokemon Go.

A na jaké náboženství jste v poslední době přešli vy?

convert