Skončí hra Mr. & Mrs., v níž novomanžel za mohutné podpory publika tvrdí, že je větší romantik než já.
Jdu se k-o-n-e-č-n-ě přezout z lodiček na novomanželské apartmá, a tam na zemi rozcupovaná růže.
Novomanžel: „Jo, to bylo naaranžované na posteli, som to shodil, abych se měl odpoledne kde pozerať na futbal.“
Typický hovor Praha-Bratislava na konci měsíce.
Ema: Aktuální zpoždění činí čtyři dny.
Platón_But_Better: Eee… Čo?
Ema: Jaká jsou aktuální jména?
Platón: Aká mena?
Ema: Dětí neasi.
Platón: Karel* a Šarlota*. Či na čo sa pýtáš?
Ema: Ok, s tím se dá žít. We’ll keep you informed.
Platón: ??
Ema: Jako že dám vědět.
Platón: Čo dáš vedieť?
Ema: Jak se to vyvíjí.
Platón: Ale čo?
Ema: Ty mě vůbec nechápeš.
Platón: Nie.
Ema: A ani ti to není blbý.
Platón: Možno som len prepracovaný.
Ema: A já mám PMS. Čím dál delší.
*Jména budoucích dětí byla změněna z důvodu ochrany budoucího soukromí.
O den později.
Ema: Krizový štáb rozpuštěn, stav nouze odvolán.
Platón: Čo?
Ema: Tobě taky musí člověk všechno říkat po lopatě.
Platón: Ale čo?
Ema: Že nebudeš otcem mých dětí.
Platón: Eee… Ty sa so mnou rozchádzaš?
Květen 2016, čtvrtek odpoledne. Ema se jde zapsat do autoškoly.
Provozovatel autoškoly: A vy se vážně jmenujete Ema?
Ema: Jo no.
Provozovatel: Jako ta ze slabikáře?
Ema: Ne, já jsem ta po babičce.
Provozovatel: Ježišmarjá, já tady melu a přitom vám píšu Ema i místo čísla matriky!
Takže tady to máme černé na bílém. Jsem číslo.
Ema mele 