Květen 2015, neděle odpoledne. U Bernarda Blacka probíhá boršč party.
Přítomni: tři mladé manželské páry + křen jménem Ema.

Tři mladé manželské páry: /čilý hovor na téma dovolená ve dvou, vaření boršče ve dvou, svatební cesty ve dvou a doplň-jakoukoli-činnost ve dvou/
Ema: Spravila jsem si běhací přístroj! Sama úplně!
TMMP: Cože?
Ema: Viklal se mu totiž pedál. Nejdřív jsem to zkoušela s kladivem, ale pak mi došlo, že to chce spíš imbusák. Nakonec jsem na to našroubovala matici. A už se neviklá. Byla jsem na sebe fakt hrdá.
TMMP: /soucitné pohledy/
Ema: No to je fuk, bavte se zas o něčem, co děláte ve dvou.
***
TMMP: /čilý hovor na téma stárnutí/ …no prostě nic naplat, už jsme třicátníci.
Ema: Mluvte sami za sebe.
Bernard Black: Nejsi z nás náhodou nejstarší, Emo?
Ema: No a co! Tuhle mi jeden kamarád řekl, že četl článek o ženách, které jsou prý přesně jako já. Jmenovalo se to ‚Jak to, že je ta třicátnice pořád nezadaná?‘. Urazila jsem se! Jako pardon, ale je mi osmadvacet, což, jak každý matematik potvrdí, není rovno třiceti, a na označení třicátnice jsem tím pádem poprávu háklivá.
TMMP: Ty jo, osmadvacet, jo? Ale ani nevypadáš tak stará! No fakt, jsi skoro úplně jako my.

***
TMMP: /čilý hovor na téma socsítě/ …no a pak ještě existuje taková ta socsíť, jak tam nahraješ obrázek a on za pár vteřin zmizí. Puberťáci si přes to posílaj hanbatý obrázky. Jmenuje se to nějak…
Ema: Snapchat! Snapchat se to jmenuje! Vidíte, jsem z vás nejstarší, a znám snapchat. Takže kdo je tady starej jako.
TMMP: Ty tam máš účet?
Ema: Ne, ale zažila jsem kdysi prehistorický snapchat. V době, kdy největší vymoženost mobilů byl bluetooth, přes který se taky daly posílat obrázky.
TMMP: Ty jo, ty pamatuješ bluetooth éru? To je úžasný!
Ema: No jasně, to bylo hned potom, co vymřeli mamuti. Každopádně, bylo mi dvacet dva nebo tak nějak a seděla jsem v pět ráno v pondělním expresu nach Praha v kupé plném spících lidí. Mobil najednou pípl, že mi někdo v okolí, tedy zřejmě ve vedlejším kupé, přes bluetooth posílá fotku. Tak jsem naivně klikla, že teda přijímám.
TMMP: A přišlo ti něco hanbatýho.
Ema: Ne, přišly mi koťátka s klubíčkem. Hanbatá byla až druhá fotka, co mi z toho účtu dorazila.
TMMP: Penis?
Ema: Jo.
TMMP: Vždycky je to penis.
Ema: Jo.
TMMP: Myslíš, že byl toho člověka, co ti to poslal?
Ema: Nevím.
TMMP: No a co jsi udělala?
Ema: To, co by udělala každá rozumná ženská. Smazala jsem penis i koťátka a vypnula si bluetooth.
TMMP: Škoda. Třeba by ti napotřetí poslal i obličej.
Ema: Nezájem. To by bylo jako luštit křížovku, u které už znám tajenku.
TMMP: A bluetooth jsi znovu zapla až v Praze?
Ema: Ne. Už jsem ho nezapla nikdy.
Bernard Black: Ty, Emo, a jak že se jmenoval ten článek, co o něm mluvil ten tvůj kámoš?
Ema: ‚Jak to, že je ta třicátnice pořád nezadaná?‘ Proč?