autoškola

Dobrej ročník

Listopad 2016, Praha. Před jízdou na druhý pokus.

Komisař: No vida, slečno řidičko, vám bude za 14 dní třicet.
Ema: /nervózně cosi blekotá/
Komisař: Mýmu synovi je třicet dneska.
Ema: /nervózně cosi blekotá/
Komisař: Vy jste dobrej ročník. Černobylskej. Z vás přežili jen ti nejsilnější.
Ema: /nervózně cosi blekotá/
Komisař: Tak neudělejte žádnou botu, ať vám ten řidičák můžu dát jako dárek k jubileu.

I Černobyl vybouchl. To bych si dala natisknout na svou maturitní řidičákovou stužku.

***

Každopádně botu jsem tentokrát neudělala.
Takže konec srandy, přátelé.
Ema má řidičák.

Pravidla tvůrčího provozu

Říjen 2016, úterý dopoledne. Zpátky v autoškole.

Instruktor: Emo, proč pouštíte tu tramvaj?!
Ema: Přednost zprava?
Instruktor: Na kruháči?!?
Ema: Tramvaj křižující pozemní komunikaci má přednost před vozidlem?
Instruktor: Na kruháči?!?!?
Ema: Tak… Co dobrý skutek, ten byste mi neuznal? Dívejte, jak nám pan tramvodič vděčně mává!
Instruktor: … … … Slovo tramvodič neexistuje.

Vypadá to, že k řízení si pozvolna utvářím podobně tvůrčí přístup jako k jazyku.

Vymýšlím si slova. Vymýšlím si pravidla.

Číslo Ema žije

Květen 2016, čtvrtek odpoledne. Ema se jde zapsat do autoškoly.

Provozovatel autoškoly: A vy se vážně jmenujete Ema?
Ema: Jo no.
Provozovatel: Jako ta ze slabikáře?
Ema: Ne, já jsem ta po babičce.
Provozovatel: Ježišmarjá, já tady melu a přitom vám píšu Ema i místo čísla matriky!

13232893_10209625063922033_5303563612705425703_n_blog

Takže tady to máme černé na bílém. Jsem číslo.

Tajemství Velkého Volanta

Červen 2016, čtvrtek odpoledne, Ořechovka, autoškola.

Auto nám mávnutím ruky zastavuje…

Paní z Ořechovky: Jako přijde vám to normální tady furt jezdit dokola? Tady na tý lavičce občas někdo sedí!
Učitel autoškoly: Když tady na tý lavičce někdo sedí, tak sem nejezdim.
Paní: To je furt samá autoškola tady!
Učitel: Moment moment, já sem rozhodně nejezdim furt. Sem beru akorát ty, co jsou na ten volant úplně levý.
Paní: /soucitný pohled na Emu za volantem/
Učitel: Dyť ta holka neumí pořádně zatočit, furt jezdí jak s hnojem.
Ema: Když já jsem z Moravy.
Paní: No tak si tady teda s tou chudinkou jezděte. Taky jsem kdysi začínala.

No dobře, volant mi moc nejde, ale počkejte, až budeme probírat jízdu za kombajnem.

Egypťan

Červen 2016, úterý ráno. Nad žákovskou knížkou.

Učitel: Jé! Ema mele maso!
Ema: To říkal i váš šéf.
Učitel: Ježišmarjá, vám už je třicet?
Ema: Až za půl roku!!!
Učitel: A co že si děláte papíry tak pozdě?
Ema: Dřív jsem je nepotřebovala. Teď potřebuju.
Učitel: A co děláte?
Ema: Překládám z finštiny.
Učitel: Siksi miksi hyvää päivää!*
Ema: Hezký.
Učitel: To mě naučil jeden můj finský kamarád. Já už učil všechno možný, Rusy, Mongoly, Egypťany, ale překladatelku z finštiny teda ještě ne.
Ema: A všichni to dali?
Učitel: Všichni, až na ty dva Egypťany. Jeden odmítl dodržovat značky, druhej se neodvážil jet rychleji než čtyřicítkou.
Ema: Myslíte, že to dám já?
Učitel: Jak se řekne finsky spojka?
Ema: Kytkin.
Učitel: Jste hysterka?
Ema: Ne.
Učitel: Tak to dáte.

Akorát jsem mu teda neřekla, že tu finštinu jsem vystudovala kvůli Egypťanu Sinuhetovi. Snad to nebude přitěžující okolnost.

egyptians_o_657455

Překlad: Proto proč dobrý den. Jedná se o začátečnické dada.