afričtí uprchlíci

Ema má přestupek

Bílá sobota 2017, online konverzace na trase Británie – ČR.

William C. Shakespeare: Ahoj Emo! Zas jsem si jednou přečetl tvůj blog a mám dotaz.
Ema Mele: Ahoj Williame! Taky mám dotaz. Už jsi někdy letěl do Londýna s propadlým ID?
William: Copak? Chystáš se k nám na ilegální návštěvu?
Ema: Chci do Irska za bráchou. Což je z hlediska Schengenu totéž.
William: Na to bych byl opatrný. Oni teď fakt všechno kontrolujou. Radši si nech vystavit platný průkaz.
Ema: Když ono mi to letí zítra.
William: Shucks! A co ti to vlastně propadlo?
Ema: Občanka. Propadla 5. dubna, odhaleno včera, 14. dubna, při online check-inu.
William: A pas?
Ema: Bohužel.
William: Tak to je nemilé. Ale zkusit to můžeš. Máš to propadnuté jenom deset dnů, to by ještě mohlo být v toleranci. …taky tím ovšem riskuješ uvíznutí v bezcelní zóně.
Ema: Takže spacák s sebou. Stejně je to absurdní. Ještě před pár dny to byl platný doklad, teď je to jen kus plastu.
William: A člověk naráz přijde o některá základní lidská práva, jako například lítání.
Ema: No, vezmu to jako takový předražený sociální experiment, kam až se na letišti dostanu s propadlým dokladem.
William: Kdyby se ti to nakonec povedlo, tak pozdravuj brášku!
Ema: Měli jsme letět spolu.
William: No vidíš! Když půjdete společně k přepážce a budete tvrdit, že jste manželé, tak vás třeba pustí. Příjmení na to máte.
Ema: Jasně. Budu se tvářit jako nesvéprávná manželka, která občanku stejně na nic nepotřebuje. To nemůže nevyjít!
William: Bude to rána pro emancipaci, ale velký krok pro Irsko.
Ema: Teď mi došlo, že kdybych si po promoci dala do občanky zapsat titul, tak mi ještě platí.
William: Český zvyk cpát všude tituly mi přijde dost chucpe. Krom toho nechápu, jak by to ovlivnilo platnost tvého průkazu.
Ema: No že bych ho neměla z roku 2007. Platil by mi ještě pár let.
William: Já už myslel, že když je člověk otitulován, tak mu to automaticky prodlouží platnost dokladů. Třeba o počet let odpovídající průměrné době studia. Takový doktorský titul by tudíž prodlužoval doživotně.
Ema: Geniální. Zkusím to navrhnout na městském úřadě, až tam s tím kusem plastu půjdu.

Střih. O den později.

William: Tak jak?
Ema: Zadrželi mě i občanku hned u vstupu, poučili mě, že jsem spáchala přestupek a vystavili mi tohle:
dublin doklad
William: Ale ne! Žádné Irsko a navíc ses stala osobou. Dožadující se osobou!
Ema: Přesně!!
William: Co teď? Vidím to nejmíň na politický azyl v nějaké spřátelené zemi… Slovensko?
Ema: Ostatně právě Platón mi prorokoval, že si s tou neplatnou občankou vyzkouším roli uprchlíka.
William: Ale no tak, Emo. Vždyť tě ani nenechali uprchnout.

Ani jsem neskončila v detenčním centru. Takže vlastně dobrý.
A jakého přestupku jste se v poslední době dopustili vy?

'I'm sorry Sir, I can't allow you to enter this country. Your passport is okay, but your internet rating is lousy!'

Uprchlický gang

Červenec 2015, pozdě večer, auto a v něm Adele, Harry Potter, Matematik & Ema vracející se z vody, co se trochu protáhla.

 

Matematikovi zvoní telefon.

 

Matematik: Haló? – No ahoj. – No… sedí vedle mě a vypadá poměrně živě, takže… – Jo tak, no ona totiž utopila telefon. – Aha. Ne, je v naprostém pořádku. – Fajn, tak jí to vyřiď. – (smích) Jasně. Čau.
Ema: Kdo to byl?
Matematik: Tvoje spolubydlící Ofélie. Volala, že jsi před odjezdem nedotáhla kohoutek a vytopilas sousedy.
Ema: Cože?!?!
Matematik: Dělám si legraci. Volala jí tvoje maminka, že prý se ti už třetí den nemůže dovolat, pročež se obává o tvůj život.
Ema: Cože?!?!
Matematik: Ofélie nelenila a našla moje číslo na netu, aby mohla telefonicky ověřit situaci. Dá teď vědět tvé mamince, že ti nefunguje telefon, ale jinak jsi v pořádku.
Ema: To je od Ofélie hezké. Ach jo, chudák máma, takhle zbytečně se nervovat.
Adele: No já jsem ráda, že nejsem jediná.
Ema: Jediná, kdo se o mě nervuje?
Adele: Jediná s matkou, která obvolává kamarády, když se jí neozvu.
Ema: Matematiku, ty si to hlavně nevykládej špatně. Ona to máma nemyslela tak, že jsi špatný kormidelník, takže bys mě mohl omylem zabít, jen se prostě asi…
Matematik: To si tvoje maminka nemyslí. Ofélie říkala, že tvoje maminka říkala…
Ema: Co?
Matematik: No… Říkala, že… …prý tě určitě unesli afričtí uprchlíci a pak tě rituálně zabili.
Ema: Tak na tohle už ti fakt neskočím.
Matematik: …a že tvůj táta měl na telefonu nepřijatý hovor z neznámého čísla. To prý byl nejspíš vyšetřovatel, který po nich bude chtít identifikaci těla. Vyšetřovatelé prý totiž vždycky volají ze skrytého čísla.
Ema: To sis vymyslel!! Řekni mi, že sis to vymyslel!
Matematik: /mlčí/

 

Stupidní vylhané řetězové e-maily, stupidní falešné poplašné zprávy, stupidní hysterická média. Dělají z komára velblouda a v řetězové reakci se pak i z utopeného mobilu stane masakr uprchlickým gangem. Takhle nějak vznikají městské mýty. A chudák mámy se úplně zbytečně nervují.

 

Drazí přátelé a mámy, únosgangy na způsob filmů s Liamem Neesonem jsou jen ve filmech s Liamem Neesonem. Vážně. Démonizovat je zdraví škodlivé. Díky za pozornost.

liam

***

 

Ofélie: Zlobíš se, že jsem volala Matematikovi?
Ema: Ne.
Ofélie: Já mu žádné romantické esemesky posílat nebudu, neboj.
Ema: No jo.
Ofélie: Nedáš mě na blog, že ne?
Ema: Měla bych?
Ofélie: Tvoje maminka se taky bojí.
Ema: Čeho zas?
Ofélie: No, jak jsem jí volala, že žiješ, jen ti klekl mobil, tak… Říkala, že prý to určitě zase rozmázneš na blogu.
Ema: Hm. V rámci mýho nesmiřitelnýho boje proti bludům asi budu muset, no.
Ofélie: To taky říkala.
funny-protest-signs-7