Ema kapitulovala a po letech práce na obskurní volné noze metamorfovala v kancelářskou krysu s klingonštinou. Jak ovšem zjistila, adaptovat se na zdejší klima(tizaci) je docela fuška.

V následujícím desateru předkládá laskavému čtenáři soubor poznatků, k nimž během své působnosti v kanclu doposud dospěla:

1) Zazní-li z úst kolegy na vaši adresu fráze „pocem, ty seš taková chytrá,“ neobdivuje se řečený brisknosti vašeho kritického úsudku, nýbrž na vás chce přehodit nějaký obzvlášť otravný úkol. Ideálně doplňování excel tabulky. Padesátistránkové.

2) Jestliže vás do kanclu brali na kreativní práci, znamená to v překladu, že občas můžete v sloupečcích excel tabulky něco vyznačit zeleně.

3) V kanclu je oproti volné noze všechno tak nějak poklidnější. Práce jako takové máte náhle na bedrech mnohem míň, navíc pro vás začne platit jasně daná pracovní doba a před ní i po ní máte doopravdické volno. Stíháte i obědvat!

4) Jenomže!! Jít s kolegy do kantýny na oběd znamená, že se tam budete bavit o excelových tabulkách. V tom lepším případě. V tom horším o dvoustopých vozidlech, která se zdají mít úplně všichni kromě vás, anebo o geniálních potomcích, v čemž se rovněž moc nechytáte (leda že byste chtěli vyprávět o tom, jak mimina unášíte). Nejít poobědvat s kolegy kvůli absenci dětí a spalovacích motorů ve vašem životě pak znamená, že budete za asociála. V tom lepším případě. Za držgrešli v tom horším.

 

5) Z empirických zkušeností dále vyplynulo, že na zaměstnance, kteří odevzdávají úkol vypracovaný do hodiny od jeho zadání a dožadují se úkolů nových, není nikdo zvědavý, protože se pro ně tyto nové úkoly musejí složitě vymýšlet, což nadřízené stresuje a vede k bodu 1.

6) Přihlásí-li se zaměstnanec, že dobrovolně odnese balík na poštu, nikdy by tak neměl činit s upřímným povzdechem „díky bohu, jsem už fakt myslela, že tu z vyplňování těch zatracených tabulek pojdu.“ I to nadřízené stresuje a vede k bodu 1.

7) V kanclu se zásadně pomlouvá ten kolega, který je právě nepřítomen. Je-li kancl spolu s Čechy zalidněn cizinci, jsou druzí zmínění pomlouváni kdykoli, ovšem za použití vynalézavých krycích přezdívek. Po původu těchto přezdívek je vhodné nepátrat.

8) Pokud sdílíte kancl s Pozorným_kolegou, bude vás pohotově častovat postřehy ohledně vašich nových šatů, jiných vlasů, děravých silonek atp., což jistě potěší. Všimne si však také, když do kanclu přijdete neupravení, a vyvodí z toho patřičné závěry: „Stejný hadry co včera a žádný šminky! Kdes spala?“ Poté, co opustíte místnost, následuje bod 7.

9) Kolik kafí zadara během směny vypiješ, tolikrát jsi člověkem.

10) Každý zaměstnanec se dříve či později přidá k sektě fanatických uctívačů Víííkendu. („Tak jaký byl Víííkend?“ „Už máš plány na Víííkend?“ „Už je Víííkend? Ne?! …A teď?“)

***

A co laskavý čtenář, ten už své plány na Víííkend má?