Trans(late)story

Hlava mapa ve Finsku

(Sloupek)

Finové nemají obličejové svaly, sloveso mít a smysl pro humor. Takové byly závěry mé první konfrontace s Finskem v době, kdy jsem z mladické nerozvážnosti začala studovat jazyk a kulturu téhle země na severu, co je háklivá na klíčové slovo „Skandinávie“ a trpí závislostí na kyselé břečce, kterou vydává za kávu.

Mimiku ani gestikulaci rezervovaní Finové vážně nemusejí. Když k tomu přičteme monotónní intonaci finštiny a subtilní příponu „-ko“, která je jediným indikátorem finské tázací věty, pochopíme, proč finštinář-začátečník nikdy s jistotou nepozná, jestli na něj Fin právě jen tak nezávazně mluví, nebo se ho na něco zásadního ptá.

Jazykový učedník tak snadno promešká neopakovatelnou příležitost vyjádřit se k tomu, jaká je jeho oblíbená barva, jestli má rád kočky a kolik je mu roků. Osobně jsem za obzvlášť náročný považovala dotaz na věk. Z finských základních číslovek jsem si totiž obstojně osvojila pouze trojku, čtyřku a sedmičku, ostatní kardinální numeralia zůstaly pod mými rozlišovacími schopnostmi.

Jak Finové přežijí bez slovesa mít, nad tím přemýšlím dodnes. Pokud je jazyk skutečně odrazem duše národa, pak jsou ve Finsku povzneseni nad jakýkoli materialismus. Nepotřebují mít, stačí jim být: například v sauně a následně v díře v ledu.

Finové nemají pravdu, oni v pravdě jsou. A vůbec je to země zaslíbená, nikdy tam totiž nemáte hlad, ani žízeň. Obojí se nanejvýš po nějakou dobu vyskytuje vedle vás, protože fráze „minulla on nälkä/jano“ doslova znamenají „je u mě hlad/žízeň“.

Závěr o absenci finského smyslu pro humor jsem vyvodila z výše popsané zkušenosti, že Finové se skoro nikdy nesmějí, protože neuznávají obličejovou mimiku. To by snad mohlo být způsobeno úsporou energie a tělesného tepla v mrazech, tím spíš, když jeden pořád skáče do díry v ledu.

Jenomže toho bylo víc. Žádný vtip, který mi Finové vyprávěli, komedie, kterou mi pustili, ani knihy vyhlášeného humoristy Arta Paasilinny, které mi doporučili, mně ani mým, jinak celkem funkčním, obličejovým svalům nepřipadaly dost legrační.

No a pak jsem začala mluvit já.

Učitelce jsem místo poděkování za hezký výlet se saunováním navrhla rozpálený sex (protože „saunomisesta“/„za saunování“, „saunomiseksi“/„stát se saunováním“ a „saunaseksi“/„saunasex“ se člověku zmoženému koupáním v díře snadno spletou), klukovi v baru jsem tvrdila, že je mi 73, (tehdejších dvacet jedna totiž obsahovalo komplikované číslovky 1 a 2, tak jsem chtěla být kreativní a říct „7 krát 3“, ale to „krát“/„kertaa“ pak z nějakého důvodu vyznělo spíš jako „-sát“/„-kyt“) a kávu jsem si u baristky objednala legendární větou „Ahoj, jsem káva, nemiluji mléko, existuje sója a zaplatím mapou.“ (zde hledejme příčinu v záměně slov „kortti“/„karta“ a „kartta“/„mapa“)

Ve všech třech případech následoval smích se zapojením finských obličejových svalů. A díky bohu za něj.

Dnes už vím, že ačkoli Finové nemají sloveso „mít“ a některé mimické svaly, smysl pro humor jim přesto vlastní je. Jen díky němu jsem to tehdy v třiasedmdesáti nevzdala, doučila se číslovky i pády a nakonec přehodnotila i svůj negativistický postoj ke kyselé kávě.

Protože asi nikde jinde na světě by vám za kafe neumožnili zaplatit mapou jen proto, že jste hlava mapa.

Tento text původně vyšel v magazínu Lógr, kterému moc děkuju za svolení zveřejnit ho i tady na blogu.

Ztracena v překladu

Červenec 2015, Morava, filmový festival.

Ema má po parném a perném dni plném finského filmu tlumočit Slavnému finskému režisérovi na slavnostní ceremonii filmového festivalu.

Střih. Pět minut do začátku ceremonie. Ema sedí v první řadě vedle Slavného finského režiséra.

Slavný finský režisér: /mlčí a poker face/
Ema: /anglicky/ Teď bude mít spousta lidí proslovy a pak vás pozvou na pódium a daj vám tu cenu.
Slavný finský režisér: /mlčí a poker face/
Ema: /mermomocí taky mlčí, snaží se o poker face/
Slavný finský režisér: /mlčí a poker face/
Ema: /kapitulace v otázce mlčení. Pokus o small talk finsky/ Víte, oni chtějí, abyste v děkovné řeči používal angličtinu, protože je to pro všechny srozumitelnější, ale jen jsem vám chtěla říct, že JÁ teda mluvím i finsky blablablablabla (Emino chvástání finštinou redakčně kráceno, pozn. red.)
Slavný finský režisér: Niinkö? (Skutečně?) /a poker face/

Střih. Slavný finský režisér přebírá cenu na pódiu a začíná svou děkovnou řeč. T. č. tlumočnice Ema u toho.

Slavný finský režisér: Kiitos paljon.
Ema: Děkuji vám mnohokrát. To bylo finsky.
Slavný finský režisér: /finsky/ Tady ta tlumočnice mi před chvílí přiznala, že prý ovládá i finštinu, a tak jsem se rozhodl děkovný proslov trochu natáhnout a pronést ho ve své mateřštině.
Ema: /nasucho polkne/ Eee… Dámy a pánové, jak jste asi pochopili, Slavný finský režisér se právě spontánně rozhodl otestovat naživo mou finštinu.
Sál: (smích)

Následuje vtipná finská řeč Slavného finského režiséra, kterou mírně nervózní Ema tlumočí. Všechno jde díkybohu docela dobře až do posledního bodu Režisérovy řeči, těsně předtím, než pronese „Díky a užijte si festival“.

Slavný finský režisér: /finsky/ Jsem zkrátka moc rád, že jsem zase tady, protože mám na tento festival mnoho skvělých vzpomínek. Podobně jako finštinafinštinafinština *název festivalu* finštinafinštinafinština Laponsko finštinafinštinafinština mnoho společného.

Mezitím v Emině hlavě: Cože, co to říkal? Jaký festival? ***! Já vůbec netuším, o čem to mluví!!! Sakra, teď jak jsem myslela na to, že nevím, o čem to mluví, tak jsem to nechytla ani dál. *********!!! Laponsko? Jaké sakra Laponsko, tohle je Hradiště!! ***, co říkal? Co?!? No ****. Jsem v ****! (vulgarity vnitřního monologu byly vyhvězdičkovány)

Ema setinu vteřiny nato: A abych to shrnul, jsem moc rád, že jsem zase tady, protože mám na tento festival mnoho skvělých vzpomínek. /důraz na tečku za posledním slovem a poker face/
Sál: (hromadný výbuch smíchu)
Slavný finský režisér: /mimo mikrofon finsky/ Tomu říkám střih.
Slavný finský režisér: /na mikrofon anglicky/ Díky a užijte si festival!

***
***

Střih. Po ceremonii v zákulisí.

Programový ředitel: Emo, bylo to fantastický, strašně moc ti děkuju za tvůj přínos, jsem nadšenej!
Zdeptaná Ema: Ale… vždyť já přece tam při té ceremonii… Úplně to…
Programový ředitel: Myslíš tu tvou variaci na Ztraceno v překladu? V pohodě, bylo to zábavný. Celá ta věc s tou finštinou byla vtipná, lidi se bavili.
Ema: To jsem ráda, že se nezlobíte.
Programový ředitel: Právě naopak. Vlastně jsme si s kolegy říkali, že bychom tě na ty ceremonie klidně angažovali napevno jako komický prvek. Jsi přirozený talent, fakt!

***

Takže se zdá, že vedle doživotního traumatu mám postaráno i o doživotní post. /poker face/

Taky jste někdy posloužili jako komický prvek?

Chcu xu!

Ema překládá knihu z angličtiny, jejíž hrdinové právě hrají scrabble. Vyžívají se přitom v anglických dvoupísmenných slovech, jež je třeba přeložit do jazyka českého scrabblu. A Ema si s láskou vzpomene na rok 2007.

german scrabble

Rok 2007.
Ema: Xu? Děláš si ze mě srandu?
Bernard Black: Ne.
Ema: Xu neexistuje.
Bernard Black: Zapiš mi třicet bodíků, Emulátore.
Ema: Co je to xu?!?
Bernard Black: Xu je to slovo, kterým jsem tě porazil.
Ema: Ale co znamená?
Bernard Black: To netuším.
Ema: Tak jak víš, že existuje?
Bernard Black: Protože je ve slovníku. Třicet bodíků pro mě.

Hey What you trying pull That not a word yet

Drahý Bernarde, díky, že jsi mě tenkrát se všemi těmi tvými XU a GO prudil (čti porazil) tak, že si je dodnes pamatuju (čti nemusím googlovat frázi „hnusná, zákeřná a prakticky  neexistující slova na dvě písmena v české verzi scrabble“).

Máš u mě xu! Příležitostně se o něj přihlas.

***

Za inspiraci k restauraci této historky děkuji Williamu C. Shakespearovi, Paulu McCartneymu a Princezně Leie. Ti u mě mají go.

Tě péro!

Duben 2015, pátek večer, socsíť.
Ema konzultuje.

(Všechny přezdívky jsou smyšlené. Všechny, až na Cipíska.)

(Omluvte zhoršenou grafickou kvalitu, Ema to dělala v Malování. Kromě úplně posledního printscreenu. Za ten patří dík úžasnému Donovi G.)

(Omluvte rovněž nesrozumitelnost některých slov, Ema má socsíť v klingonštině.)

Dick1_final

Dick2final

Dick3_final

Dick4_final

Dick5_final

Dick6_final

Dick7_final

Dick8_final

Dick9_final

 

 

Epilog

Domhnall Gleeson posílá Emě po socsíti soukromou zprávu.

© Domhnall Gleeson

© Domhnall Gleeson

 

Děkuji Gleesonovi i všem ostatním zúčastněným za podněty!

***

 

A takhle to s dickem dopadlo:

11885222_10207493756800687_6972500218082369542_n

A Eso Rimmer vám, drazí přátelé, prostřednictvím blogu posílá ještě tohle bonusové video.

Pussy Riot

K Emě se na měsíc z Rodné Hroudy přestěhoval brácha, t. č. stážista ve velkoměstě. A řečený to tu zatím tráví tak, že coby samozvaný kronikář dokumentuje dění na bytě:

1. 2. 22:00
Sestra překladatelka si povzdychne.

Starostlivý bratr (polekaně): Co se děje?
Sestra (zlomeně): Ále, mám tu v tom románu další „pussy“.
Starostlivý bratr: Ty nevíš, co to znamená?
Sestra: Nevím, jak to přeložit. Jak bys to přeložil ty?
Starostlivý bratr: /ruměnec/
Sestra: Jako *****, ********, **** nebo spíš nějak distingovaněji?
Starostlivý bratr: Zpomal, nestíhám to zapisovat.
Sestra: Píšeš udání sociálce, že narušuju morální vývoj mládeže?
Starostlivý bratr: Hůř, ségra, hůř. Udání sociálním sítím.

zucker


2. 2. 22:00

Sestra konzultuje překlad slova „pussy“ s Britem.

Brit: Já myslím, že váš pan prezident to už přece přeložil.
Sestra: Jenže on to přeložil špatně! (následuje dlouhý etymologický výklad)
Brit: /ruměnec/
Sestra: Řekl bys ty, Brite, „pussy“? Jakože normálka?
Brit: /ruměnec/
Sestra: Tak co bys teda řekl?
Brit: /ruměnec/
Sestra: Tak já to asi přeložím jako ********.
Brit: /záchvat smíchu/
Sestra: Co?!
Brit: Vtipné slovo. Tak tomu fakt říkáte?
Sestra: Ach jo. Zlaté manuály k sekačce.

il_fullxfull.181328608

Spoluautorem dnešní historky je brácha.