Metastory

Uprchlický gang

Červenec 2015, pozdě večer, auto a v něm Adele, Harry Potter, Matematik & Ema vracející se z vody, co se trochu protáhla.

 

Matematikovi zvoní telefon.

 

Matematik: Haló? – No ahoj. – No… sedí vedle mě a vypadá poměrně živě, takže… – Jo tak, no ona totiž utopila telefon. – Aha. Ne, je v naprostém pořádku. – Fajn, tak jí to vyřiď. – (smích) Jasně. Čau.
Ema: Kdo to byl?
Matematik: Tvoje spolubydlící Ofélie. Volala, že jsi před odjezdem nedotáhla kohoutek a vytopilas sousedy.
Ema: Cože?!?!
Matematik: Dělám si legraci. Volala jí tvoje maminka, že prý se ti už třetí den nemůže dovolat, pročež se obává o tvůj život.
Ema: Cože?!?!
Matematik: Ofélie nelenila a našla moje číslo na netu, aby mohla telefonicky ověřit situaci. Dá teď vědět tvé mamince, že ti nefunguje telefon, ale jinak jsi v pořádku.
Ema: To je od Ofélie hezké. Ach jo, chudák máma, takhle zbytečně se nervovat.
Adele: No já jsem ráda, že nejsem jediná.
Ema: Jediná, kdo se o mě nervuje?
Adele: Jediná s matkou, která obvolává kamarády, když se jí neozvu.
Ema: Matematiku, ty si to hlavně nevykládej špatně. Ona to máma nemyslela tak, že jsi špatný kormidelník, takže bys mě mohl omylem zabít, jen se prostě asi…
Matematik: To si tvoje maminka nemyslí. Ofélie říkala, že tvoje maminka říkala…
Ema: Co?
Matematik: No… Říkala, že… …prý tě určitě unesli afričtí uprchlíci a pak tě rituálně zabili.
Ema: Tak na tohle už ti fakt neskočím.
Matematik: …a že tvůj táta měl na telefonu nepřijatý hovor z neznámého čísla. To prý byl nejspíš vyšetřovatel, který po nich bude chtít identifikaci těla. Vyšetřovatelé prý totiž vždycky volají ze skrytého čísla.
Ema: To sis vymyslel!! Řekni mi, že sis to vymyslel!
Matematik: /mlčí/

 

Stupidní vylhané řetězové e-maily, stupidní falešné poplašné zprávy, stupidní hysterická média. Dělají z komára velblouda a v řetězové reakci se pak i z utopeného mobilu stane masakr uprchlickým gangem. Takhle nějak vznikají městské mýty. A chudák mámy se úplně zbytečně nervují.

 

Drazí přátelé a mámy, únosgangy na způsob filmů s Liamem Neesonem jsou jen ve filmech s Liamem Neesonem. Vážně. Démonizovat je zdraví škodlivé. Díky za pozornost.

liam

***

 

Ofélie: Zlobíš se, že jsem volala Matematikovi?
Ema: Ne.
Ofélie: Já mu žádné romantické esemesky posílat nebudu, neboj.
Ema: No jo.
Ofélie: Nedáš mě na blog, že ne?
Ema: Měla bych?
Ofélie: Tvoje maminka se taky bojí.
Ema: Čeho zas?
Ofélie: No, jak jsem jí volala, že žiješ, jen ti klekl mobil, tak… Říkala, že prý to určitě zase rozmázneš na blogu.
Ema: Hm. V rámci mýho nesmiřitelnýho boje proti bludům asi budu muset, no.
Ofélie: To taky říkala.
funny-protest-signs-7
Reklamy

Odměny a tresty

Červen 2015. Konrád Henlein /via aplikace/ reaguje na historku o sobě.

Konrád Henlein: Emo, Emo… Ty ses rozhodla, že mi ukážeš na konkrétním příkladu, že nemám směšovat autora s vypravěčem, co?
Ema: Už to tak vypadá. Nils ti zase poslal odkaz?
Konrád Henlein: Už to tak vypadá.
Ema: Psala jsem mu, že případně hradím náklady za psychoterapeuta na záchranu vašeho přátelství.
Konrád Henlein: To máš štěstí, žes psala jemu. Já bych po tobě ty prachy na rozdíl od Nilse fakt chtěl.
Konrád: Musím začít používat smajlíky, nebo si mu zase poběžíš stěžovat, že jsem na tebe drzej.
Konrád: /posílá smajlík tuňáka/

***

Konrád: Tvoje inspirace Peterem Høegem je jasná. Ale nejsem si jistý, jestli ten příspěvek na blogu můžeš vydávat za literární fikci a hraní si se čtenářem nebo je to prostě jen vědomá manipulace se skutečností.
Ema: Toť zajímavá otázka. Ale jak jistě víš z hodin literární teorie, samu sebe stejně interpretovat nemůžu.
Konrád: Takže je to na mně.
Ema: To abych se začala bát.
Konrád: Ty se mě přece bojíš od začátku!
Konrád: A rajcuje tě to, tak už si to přiznej!
Konrád: /posílá smajlík smažené krevety/

***

Ema: Díky! Krevety jsou fajn.
Ema: Abych to shrnula, omlouvám se, že jsem tě zneužila pro potřeby blogu, je to takový můj ošklivý zlozvyk.
Konrád: To je v pohodě, já s tím počítal.
Ema: A co se týče toho, co mě rajcuje,…
Konrád: Prosím, hlavně teď neřekni nic hloupého.
Ema: Tak teda ne no.

***

Konrád: Já se teď rozčílil u DVTV. Měli tam jako hosta slečnu z Mars One a byla neskutečně hloupá.
Ema: Nepřijde ti zvláštní, že ženy bývají jako hloupé hodnocené častěji než muži? O chlapovi málokdo řekne: no víš, on je fakt děsně hloupej.
Konrád: Haha. Přijď k nám někdy na rugby a změníš názor.
Ema: Tak pokud slíbíš, že by z toho byla plodná historka…
Konrád: A proč si ji prostě zase nevymyslíš? 😛
Ema: Protože to pořád ještě moc neumím. Každopádně text s tebou sklidil úspěch. Asi to bude i tím Tinderem. Stačí ho zmínit a lidi jsou zvědaví jako opice.
Konrád: Tvůj blog se seznamkama a Tinderem jen hemží, takže to spíš bude v tom, že to doopravdy vtipné je. Včetně těch tvých manipulativních úprav.
Konrád: Anebo jsou lidi prostě rádi, že se to nestalo jim.
Konrád: Což je v podstatě samotné gró toho, proč lidi tyhle blogy čtou a smějí se u Bridget Jones a Gilmorových děvčat.
Ema: /not responding/
Konrád: Už píšeš Nilsovi? Že jsem tě strašně urazil, protože jsem tě přirovnal k Bridget Jones?

***

Konrád: Držíš se svého fundamentu zuby nehty.
Ema: Nechápu.
Konrád: Tvůj fundament, ergo že píšeš zábavné příběhy. To je snad jasné, ne?
Ema: Už jsem ti přece říkala, že samu sebe nedokážu a ani moc nemůžu interpretovat.
Ema: Proto se v tom teď trochu ztrácím.
Ema: Anebo ne, kecám. Jsem prostě hloupá, jak jsi naznačoval před chvílí.
Ema: FYI, „hloupá“ je pro komparatistku druhá nejhorší urážka hned po grafomanství, které jsi mi přiřkl posledně.
Konrád: Ne. Teď jsi akorát líná, alibistická a vztahovačná.
Konrád: /posílá smajlík mečíka/
Konrád: Líná přemýšlet a interpretovat, proto se oháníš tím, že to nejde, i když sama víš, že kecáš. Což je alibismus.
Ema: Líná přemýšlet je třetí nejhorší urážka.
Konrád: A tvoje poslední poznámka je vztahovačná. Ale kdo to nedělá, že.
Konrád: No a s tou mou přezdívkou to platí dvojnásob – moc práce sis s ní nedala. Čekal jsem víc!
Ema: Nic si z toho nedělej, trauma z pseudonymu má víc mých postav. Jsem v tomhle dost tvrdohlavá. V tvém případě byla ta přezdívka součástí pointy – kdo s čím zachází, s tím taky schází.
Konrád: Já žádné trauma nemám. Mohlo být hůř. Třeba jsem mohl bejt Matka Tereza nebo tak.
Ema: 😀
Matka Tereza: Jen říkám, žes tomu moc nedala. Ale beru to jako trest za svůj kvalitní černý humor!

A bereš to správně, Blahořečená. Alternativní přezdívku ti proto tentokrát uděluji za odměnu.

Mother-Teresa-Quotes-images

Grafo(e)manka

Květen 2015, chat na socsíti.

Ema: Ahoj Nilsi, jak se máš, co děláš a vyklop mi všechno, co víš o Konrádu Henleinovi. Hned!!
Nils-Aslak Ve(n)hanen: Oh shit. Emo, řekni mi, že to není pravda!
Ema: Co?
Nils-Aslak Ve(n)hanen: Spala jsi s ním?
Ema: Co?!
Nils-Aslak Ve(n)hanen: Spala jsi s ním?!
Ema: Ježíši ne! Zrovna jsem ho potkala na Tinderu a je na mě drzý. Zná mě přes tebe, tak chci vědět, o co tady jde.

***
***

Tentýž den o chvíli dřív, chat na Tinderu.

Ema má nový match a bere si slovo.

Ema: Ahoj! Líbí se mi, jak píšeš, že při vaření vyprávíš vtipy, protože jídlo pak chutná líp.
Ema: Taky to někdy zkusím.
Ema: Akorát si teda pamatuju jen jeden vtip, tak budu asi muset vybrat nějaký rychlorecept.
Hoch: Párky jsou sázka na jistotu.
Hoch: Ale kdyby to na tebe bylo moc složitý, zkus chleba s máslem.
Ema: Geniální, mrknu se po receptu na mimibazaru.

***

Hoch: Tak jak jsi uspěla?
Ema: Dobrý. Akorát musím koupit kečup a ono to pude.
Hoch: Nezapomeň na 20% eidam ve slevě. Btw ukazuje mi to, že máme společného kamaráda Nilse-Aslaka. Odkud ho znáš?
Ema: Nils je můj bývalý kolega ze severského spolku.
Hoch: Já a Nils jsme spolužáci z nordistiky.
Ema: Takže taky mluvíš severštinou? Já dělala finštinu.
Hoch: Počkat počkat, děvěnko! Ty mluvíš finsky, děláš v severském spolku a jmenuješ se Ema? Ha ha. Já vím, kdo jsi! Ty jsi ta Ema s tím blogem!
Hoch: Dostanu se taky do historky?
Hoch: Jaký mi dáš pseudonym?
Ema: Odkud víš o mém blogu?
Hoch: Znám ho už delší dobu.
Hoch: Nils mi před časem poslal link na jeden text. Ale neraduj se ze své slávy předčasně. Nedočetl jsem to. 😉

***

Hoch: Předpokládám, že právě panicky zjišťuješ u Nilse-Aslaka, co jsem zač.
Ema: Předpokládáš správně.
Hoch: Momentálně totiž o tobě vím mnohem víc, než ty o mně.
Ema: Pokud nemáš nasazenou štěnici v mé hlavě, tak víš kulový, chlapečku.
Hoch: Kdepak. To jen a pouze díky kombinaci tvého grafomanství a obsesivní touhy po muži, která tě přivedla až sem na Tinder, o tobě vím všechno.
Ema: Neříkal jsi náhodou, že ten blog nečteš?!
Hoch: :-*

***

Ema: Copak tě Březinová (obávaná bestie přes literární teorii na nordistice, pozn. red.) nic nenaučila? Nevíš, že směšování autora s jeho dílem je začátečnická chyba?
Hoch: Březinová mě vyrazila, takže tahle tvá chabá výtka je, asi jako kdybys dala sériovému vrahovi pokutu za špatné parkování.
Hoch: Navíc to, že je tvůj blog autobiografie nejtvrdšího kalibru, je evidentní. Z toho se nevykecáš.
Ema: Tak jo. Chceš na blog? Máš to mít. Zbývá akorát vymyslet ti pseudonym.

***
***

Ema: Nilsi!!! Nilsi!!!!! On mi řekl, že jsem grafomanka!
Nils-Aslak Ve(n)hanen: No tak nebreč. Jestli tě to potěší, tak seš moje oblíbená grafomanka.
Ema: Pro komparatistku neexistuje horší urážka, chápeš to?
Nils-Aslak Ve(n)hanen: Chápu. Emo, prosím tě, slib mi jedno, ano?
Nils-Aslak Ve(n)hanen: Slib mi, že si s ním nic nezačneš.
Nils-Aslak Ve(n)hanen: Tohle není kluk pro tebe.
Nils-Aslak Ve(n)hanen: A jestli to přes mé varování uděláš, připrav se, že pak ode mě uslyšíš akorát: Já ti to říkal!
Ema: Já NEJSEM grafomanka!
Nils-Aslak Ve(n)hanen: NEJSEM BLÁZEN! NÉÉÉJSEM BLÁZEN, CO SE VYMKL KONTROLE!! 🙂 🙂 🙂
Ema: Co?!
Nils-Aslak Ve(n)hanen: Tohle. Od 06:05:

***
***

Hoch: Tak já budu na blogu? To jsem zvědavý, jestli mě Nils odhalí.
Hoch: Posledně si myslel, že jsem Johnny Depp.
Ema: Tak to jsi ty?!?
Ema: Nils se zmiňoval o nějakém svém psychokamarádovi, který silně připomíná toho kluka z té historky.
Hoch: Ano, to jsem já, nihilistický psychopat s očima Konráda Henleina. Enchanté!
Ema: Aha, takže pseudonym bychom měli.
Konrád Henlein: Cože?
Ema: Enchanté, Konráde.
Konrád Henlein: Zdá se mi to, nebo jsi s věcma rychle hotová, Emo?

Nezdá, Konráde. My grafomani už jsme prostě takoví.

offended

Ema je střevo

Červen 2015, úterý.

Prolog

Tento příběh se odehrál krátce poté, co jistou část Prahy postihla vodní havárie, která tisícům obyvatel způsobila střevní problémy.

***

Střih.
Ema občas své historky v předpremiéře po socsíti vypráví Nilsi-Aslaku Ve(n)hanenovi, protože Nils je trpělivý posluchač a Ema si na něm může v reálném čase otestovat, jestli její narativní struktury fungují (čti, jestli to Nilsovi přijde zábavný a srozumitelný).

Následuje přepis jedné z takových předpremiér.

***

10:00, socsíť
Ema: Mám skoro nepublikovatelnou nekorektní minihistorku, kterou bych ti ráda vyprávěla. Ale potřebuju, abys byl na příjmu, protože bych nevydržela čekat hodinu na reakci. Ukousala bych si nehty, jestli to nebylo až moc trapný.
Ema: Jo a ideálně až budeš trochu ovíněnej. Protože je to fakt hodně trapný.
Nils: Ty jo, teď nemůžu, ale budu hrozně napjatej! Takže se kvůli tobě asi večer opiju, abych se dostal do autorkou požadovanýho stavu.
Ema: Hodnej.

***

22:00, socsíť via aplikace
Nils: Seš tu?
Nils: Jsem navátej, jak jsi chtěla. 😀
Nils: Povídej!
Ema: Historka nebude. Je mi blbě. Zavolej kněze. Umírám!
Ema: Rozmohla se nám teď v Praze taková vodní nemoc.
Ema: Teda všichni už ji měli. Akorát já, já jsem ji musela chytit až dnes!
Nils: To je mi líto…
Nils: A teď tu historku!
Ema: Dobře, ale možná bude ze zřejmých důvodů trochu přerušovaná.
Ema: Život je někdy k posrání!
Nils: 🙂 🙂 🙂

***

22:10
Ema: Vlastně je dobře, ze jsme to odložili na večer, ten příběh totiž během dnešního dne dostal další rozměr.
Nils: Tak už nemel a vyprávěj, jsem napnutej k prasknutí!
Nils: A piš po kouskách, ne zas slohovku na tři displeje!
Ema: Tak tedy. V noci na dnešek se mi zdál sen o jednom klukovi, o kterém bych mohla vyprávět hodiny a hodiny, ale ve zkratce: je úplně úžasnej, byla jsem do něj hodně zamilovaná, jenomže osud našemu vztahu nepřeje. (Dlouhý popis příběhu Emy a chlapce, který je cokoli, jen ne „ve zkratce“, byl redakčně vypuštěn. pozn. red.) No nějak jsem se z toho dostala, jako vždycky, ale dodnes pro něj mám velkou slabost.
Nils: Ty jo. To je úplná laaavstory!
Ema: Tu a tam jsme v kontaktu i dnes. Ale fakt málo. Nicméně já z toho pochopitelně vždycky mám druhý vánoce. No a včera mi shodou okolností napsal a mně se pak o něm zdálo. Čímž se obloukem dostávám k tomu, o čem jsem ti chtěla napsat už ráno.

***

22:20
Ema: Sakra. Technická pauza.
Nils: Tak si vem telefon s sebou!!!
Nils: Od toho je snad mobilní, ne?
Ema: Jako hypochondr bys měl vědět, ze bakterie jsou svině.
Nils: Toe fakt.
Nils: Ach jo, no tak si ale aspoň pohni.

***

22:25
Ema: Krize zažehnána.
Nils: Gratuluju. Chci vědět, co se ti zdálo!!
Ema: Ten sen byl ve své podstatě úplně banální.
Ema: Zdálo se mi, že přijel do Prahy, byli jsme někde v kině a on mě tam přede všema políbil. Jako že kašle na všechny a všechno, už je mu jedno, co si o tom kdo myslí, protože on prostě chce bejt se mnou. Říkám, úplná blbost, ale já se ráno vzbudila rozechvělá, byl to hrozně intenzivní a symbolický prožitek.
Ema: No a takhle rozechvělá jsem byla přesně do okamžiku, než mi došlo, že mám problém.
Ema: Střevní problém.
Nils: 🙂 🙂
Ema: Koupelna naštěstí nebyla obsazená, takže happyend.

***

22:30
Ema: Ne, kecám.
Ema: To není všechno.
Ema: Znáš Lásku za časů cholery od Márqueze ?
Nils: Už to vypadalo, že ponaučení z historky bude znít ‚láska je sračka‘. 🙂
Ema: No v podstatě máš pravdu.
Ema: Anyway.
Ema: Láska za časů cholery začíná scénou, kdy Florentino jde za… jak se sakra jmenovala… no prostě za ženou svého srdce, aby jí po padesáti letech odhodlávání sdělil, že ji miluje.
Ema: Je mu tudíž asi 70 let a té holce taky.
Ema: A tak přijde k ní domů, posadí se naproti ní do křesla a… A dostane tak hrozné střevní křeče, ze zase hned uteče domů.
Ema: Márquez k tomu píše: Láska a průjem k sobě mají překvapivě blízko. Srdce a střeva spolu souvisejí.
Ema: Tak jsem si dnes ráno připadala jako nebohej Florentino a strašně se tomu smála.

***

22:40
Ema: A to pořád není vše.
Nils: Bude to ještě dlouhý? Už trochu usínám.
Ema: Máš sirky? Že by sis podepřel víčka?
Ema: No nic. Ze sna i střevních potíží jsem se celkem rychle oklepala, odpoledne už to vypadalo, že jsem v pohodě, takže jsem vyrazila s kamarádkou Adele do divadla na hru s hercem, kterého obě milujeme.
Ema: Bylo ho hudební pásmo Hrabětových textů, kterého máme taky rády.
Ema: A tak sedíme v sále, čekáme, až zhasnou, a já mezitím Adele líčím to, co tobě.
Ema: Konče pointou s Márquezem.
Ema: Načež začne divadlo:

Herec 1: /kroutí se v křečích/
Herec 2: /přibíhá a zvolává/ Co je ti?
Herec 1: To se ozvalo mé střevo. BÁSNICKÉ STŘEVO!

Ema: S Adele jsme dostaly asi tříminutový nezvladatelný záchvat smíchu, který nikdo v sále nechápal.
Ema: Krátce nato se však ozvalo mé básnické střevo a já musela uprostřed představení přeskákat lidi a utéct na záchod.
Ema: Jak skončilo divadlo, nevím, ale moje historka každopádně končí tímto obrazem.

remember

***

23:00
Nils: Občas jsem se v tom teda trochu ztrácel, ale jinak vtipný.
Nils: Každopádně mě dojal příběh s tím chlapcem tvého srdce, co ho nemůžeš mít.
Nils: Třeba vám to ještě vyjde.

Třeba.
Až nám bude 70 let.

stayed

Neříkej MILF, dokud nenakojíš

Duben 2015. Bennetovic rodina slaví narozeniny minipotomka, u čehož nemůže chybět ani Ema, Anastacia s chotěm a další lidé.

Anastacii, Elizabeth Bennetové a Emě se po nějaké době podaří stáhnout do ložnice, obsadit tam manželskou postel a bavit se spolu bez obalu o všem, co jim leží na srdci.

Elizabeth Bennetová mluví o radostech a strastech s dětmi (0 % spánku, 100 % akce).

Anastacia vypráví o tom, jak se těší, až její škvrně vymění její žebra za kopačák.

Ema líčí barvité okolnosti historky s ukulele(te)m (pozdravy Domhnallu Gleesonovi).

Tu se rozletí dvéře a za nimi stojí Pan Darcy a Anastaciin choť.

Anastaciin choť: Holky, kam jste se nám to zašily? Nám už se stýská, pojďte zpátky dolů.
Pan Darcy: Co blbneš? Tady je máme v posteli hezky pohromadě: Jedna single dvacítka, jedna těhotná a jedna MILF. Plus my dva štramáci. Zamkni dveře, jde se na věc.
/následuje smíchová stopa/


Elizabeth Bennetová: Eee… Co znamená MILF?
Ema: To znamená „Miluju svou krásnou a úžasnou ženu úplně nejvíc na světě a teď si dám odchod do kuchyně a naleju jí martini.“
Pan Darcy: /dělá, že nerozumí/
Anastacia: Ema pěkně kecá.
Elizabeth Bennetová: Ach jo, škoda. Martini bych si totiž dala. A co že to teda znamená?
Anastacia: Já myslím, že to znamená „Zase budu na blogu.“
Anastaciin choť: „A vy všichni se mnou.“
Elizabeth Bennetová: No bezva. Tak já si jdu preventivně nalít sama. Ale aspoň to tam prosím tě nepiš, Emo. Víš, že ještě kojím.
Ema: Tak já napíšu, že nekojíš.
Elizabeth Bennetová: Hm… Tak jo.
Ema: Ale to jsem měl říct já!
Elizabeth Bennetová: Tak to řekni.
Ema: Hm… Tak jo. A nezapomeň na olifu!
Elizabeth Bennetová: Co prosím? „Na olifu“?!
Ema: No jistě. Chci MartinI s oLiFou!

olive_you_martini_sticker-raab60c7e23304855a56bff3c6e25392c_v9waf_8byvr_324