Prosinec 2015, krátce po Štědrém dni, 14:00.
Ema a Florence jako každý rok hrají svou oblíbenou hru Chyť mě, když to svedeš, aneb Kdy si předáme ty dary.
Florence /via iMessage/: Jak seš na tom dneska odpoledne? Nebudeš náhodou ve městě? Tím myslím Rodnou Hroudu.
Ema /via iMessage/: Ne, já už su Pražák. Mohla bych o víkendu, to do Rodné Hroudy přijedu i s velkým_P_malým_h_velkým_D zo Slovenska.
Florence: To už tam zas nebudu já. Tak až v lednu v Praze. A gratulace Velkýmu Péhádéčku k titulu.
Ema: Já zase gratuluju tobě k iPhonu.
Florence: Vyřídím Ježíškovi. Teď už se mě nezbavíš, protože iMessenger vládne všem. Odteď už se novinky z tvého života nebudu dozvídat až na blogu. Vše budu mít z první iRuky!
Ema: Nyní jsi totiž plně iMobilní.
Florence: Což mi připomíná, že jsem ti chtěla vynadat za historku s Matematikem. Kdybych o tom vašem srazu věděla předem, zakážu ti ho!
Ema: Proto jsem ti o něm taky předem neřekla, že.
Florence: Co to jako mělo znamenat?
Ema: Když já mám takovou teorii, že udržovat hezké vztahy s bývalými je dobrý nápad. Sice se to v praxi zatím úplně neosvědčilo, ale…
Florence: Žádný další bývalý už nebude, takže s ověřováním máš utrum!
Ema: Teď mluvíš jako moje babička.
Florence: Počkat! Vaši už Platóna_But_Better viděli?
Ema: Ne, babi se do něj zamilovala platonicky přes Skype. Jednou jí zamával a bylo to.
Florence: Lol.
Ema: Na oťukávací návštěvu přijede až příští víkend.
Florence: A jsi nervózní?
Ema: Původně ne.
Florence: Ovšem pak?
Ema: Ovšem pak do toho vstoupila ta zhouba trouba.
Florence: Jako že do kuchyně?
Ema: Jo. Vánoční dárek od našich. Elektrická zánovní trouba Mora Hnědá. Povstala z hlubin Morie, aby nahradila Moru Bílou.
Florence: Přecházíš z klingonštiny na elfštinu?
Ema: Slyš mé slovo, vrať se do světla a vzpomeň si na předvánoční status Ofélie, jak v naší plynové troubě Moře Bílé na bytě spálila všechny perníčky. Cituji: „Troubu Mora 218 používáme tak, že po vhození sirky uléháme nohama k epicentru výbuchu.“ Četlas ho? Mí rodiče každopádně ano, a vzali to až moc vážně.
Florence: A sakra. Ale tak aspoň to máš do výbavičky, ne?
Ema: Jo, akorát teď ten výdobytek vědy a techniky musíme dostat k nám do bytu, domluvit proměnu plynu v elektřinu s domácím, sehnat člověka, co ten zázrak vykoná, a následně starou plynovou Moru Bílou dopravit do Mordoru a vhodit ji do Ohňové hory, protože do sklepa se nevejde.
Florence: Počkat! Mor(i)a je v Rodné Hroudě?! Ví o tom Tolkien?
Ema: To nevím, ale již brzo se přesune do Prahy. Naši mi ji prý přivezou autem. Ideálně až u nás bude Platón. Prej aby jim s tim pomoh.
Florence: Tak tomu říkám oťukávací návštěva. 🙂 🙂
Ema: A táta říkal, že nám Mora Hnědá asi bude vyhazovat pojistky. To prý tyhle typy ve starých barácích dělávaj.
Florence: Nech toho, já už nemůžu. 🙂 🙂 🙂
Ema: V nejhorším ji holt budem používat jako botník a péct začnem venku na ohni.
Florence: A proč jsi vašim neřekla, ať ji vrátěj, že je to nesmysl?
Ema: Neměla jsem to srdce.
Florence: Tak to seš v troubě, Frodo.
Zjevně.
Ema mele 