V baráku nám na pár dní vypnuli elektřinu, protože oprava rozvodů, tak jsem se s počítačem přesunula do nedaleké kavárny, kde mají wifi.
Následuje placení.
Servírka: /loading inteligentní dotaz č. 1/ Chtěla jsem se zeptáááát… Jak jste do telefonu říkala, že berete 350 korun na hodinu… Co za takovýhle prachy jako doučujete?!
Ema: Učím finštinu.
Servírka: /loading inteligentní dotaz č. 2/ Finštinu?! Jako ten jazyk?
Ema: Jo.
Servírka: /loading inteligentní dotaz č. 3/ A jak se finsky řekne „ahoj“?
Zítra ji přezkouším, děvenku.
PS Ano, tohle byla první lekce klingonštiny, za kterou jsem platila já studentovi.
PPS Chtěla jsem si od blogu trochu odpočinout, ale hrozně se mi ty historky hromadí, už jsem to prostě nevydržela.
Reklamy
Přišla jsi asi o 17,50 😀 Hádám, že rozmluva trvala tak tři minuty…
Připomnělo mi to, jak se mě budoucí student ptal, kolik beru za hodinu. Odpověděla jsem. Tak se zeptal na 45 minut. Odpověděla jsem. No a tak se teda zoufale zeptal, kolik minut bych mu věnovala za dvě stovky 😀 Takže ho učím 40 minut a jsme oba spokojení.
To se mi líbíLiked by 2 people
Moc pěkné 🙂
Už jsem si říkala, co se děje, že už jsem dlouho nečetla žádný příspěvek. Těším se na další!
To se mi líbíLiked by 1 osoba