Květen 2017, sobota odpoledne.

Po dusnu kvůli blbosti jsme se s mým jízlivým filozofom Platónom_But_Better začali pozvolna usmiřovat.
V zájmu zachování křehkého příměří kladu neutrální, opatrné otázky jako:

Dáš si čaj?
Nezačíná pršet?
Viděl jsi už ten Macronův projev?
Kdy hraje Liverpool?

…a když už jsem u toho sportu, nenapadne mě nic lepšího, než nadhodit i:

Ema: Jak si vlastně vedou Slováci v hokeji?
Platón: A na to sa ma pýtáš teraz, TERAZ, keď som už pomaly začínal mať lepšiu náladu?!?
Ema: Ale dyť nejsme ve stejné skupině, ne? Takže porazit jsme vás nemohli?
Platón: Grrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrr.
Ema: Promiň, já to moc nesleduju… … … Je to kvůli té popletené hymně?
Platón: Vraj nesleduje, ale zneuctenej slovenskej hymne sa vysmiavať vie.
Ema: Myslíš, že jste jediní, komu kdy zkonili státní symboly? Když onehdy přijeli Finové na státní návštěvu do Saúdské Arábie, vyvěsili tam na jejich počest vlajku, kterou se ve Formuli 1 mává v cíli. Takovou tu kostkovanou.
Platón: Ak to?
Ema: Vygooglovali si „finish flag“.
Platón: A čo na to Fíni?
Ema: To, co vždycky. Přešli to mlčením.

Po důkladné rešerši internetu jsem došla k závěru, že to s tou Saúdskou Arábií bude asi urbánní legenda.
Anebo o tom Finové mlčí i online.