Léto 2016, obec uprostřed Estonska, kam Platóna_But_Better a Emu v době oběda dovede nápis „restaurace“.

Vedle restaurace ční překrásná zřícenina kostela.

Ema si ji fotí ze všech myslitelných úhlů, přičemž v jednom z nich narazí na pravděpodobný důvod setrvačné sakrální zřícenosti:

Je to byzantský kříž.

O něco později na zahrádce restaurace dojde k anglicko-estonsko-finskému kontaktu s místním přiopilým invalidou.

Invalida: Estonština estonština estonština, mrk mrk.
Ema: Eee… Ten kostel musel být moc krásný.
Invalida: Kostel rusácký!
Ema:  Ale takhle zřícený a neopravený je taky krásný.
Pán: Neopravený, protože rusácký!!
Ema: Ale proč ho neopravili?
Pán: /krčí rameny/ Estonci deportace na Sibiř, Stalin brát domy a pole. Kostel neopravit.
Ema: To je docela symbolické.
Pán: Ty odkud?
Ema: Z Česka.
Pán: Mít tam Rusáky?
Ema: Ani ne, jen v Karlových Varech a pár trolů na Hradě.

***

Platón: A toto chceš dať na blog?
Ema: No.
Platón: A pointa bude ako čo?
Ema: No že Stalin poslal statisíce Estonců po válce na Sibiř, pak jim konfiskoval majetek, ale pravoslavné kostely se opravit neobtěžoval. Teď už by je Rusové asi i opravili, ale Estonci jim tam z pochopitelných důvodů žádnou emancipaci, ani tu náboženskou, nedovolí.
Platón: Ok. Napísaj k tomu desaťstránkový historický úvod a bude to fungovat.

Prý na blogu všechno vykecám.
Jenže ne o všem lze psát.
Zejména vtipně.