Září 2016. Po prázdninové pauze se kapela ve složení Ema a Klavírista schází v kavárně, aby se společně pokusili napsat text k nové písni.
Ema: Long time no see! Jak se vede?
Klavírista: Bylo i líp. Tobě?
Ema: Včera jsem si byla koupit roční mhd kupon.
Klavírista: Vzrušující.
Ema: Víš, kdy jsem si kupovala ten loňský?
Klavírista: Že by před rokem?
Ema: Přesně před rokem a jedním dnem, v den, kdy jsem začala chodit s Platónem. A víš, co to znamená?
Klavírista: Že dostaneš kytku?
Ema: Že dneska je to rok, co jsme spolu byli na rande my dva!
Klavírista: Fáákt?
Ema: No jo. Šli jsme na jídlo a já celou dobu myslela na to, jak ti taktně sdělit, že jsem už začala chodit s někým jiným.
Klavírista: Ale místo toho jsi podle souhlasila, že půjdeš na druhý rande.
Ema: Na kterým jsme založili kapelu!
Klavírista: O tom bysme měli napsat song.
***
/o deset minut později/
Klavírista: Hele, já s tím nemám moc zkušeností, ale co říkáš na rýmy „ošklivější než na profilovce“ a „udělala ze mě pěknýho blbce“?
Ema: Paráda.
Klavírista: Co tam máš ty?
Ema: Ti to řeknu pak. Teď mi něco řekni ty.
Klavírista: No?
Ema: Myslíš, že bysme spolu něco měli, kdyby tě nepředběhl Platón?
Klavírista: Pamatuješ na naše loučení po druhým rande? Jak ses hrozně divně tvářila?
Ema: Myslíš, jak jsem sbírala odvahu ti říct, že už někoho mám, ale že tu kapelu bych založila fakt ráda?
Klavírista: Jo.
Ema: Jak jsem nakonec zbaběle neřekla nic a poslala ti to ve zprávě?
Klavírista: Jo. A víš, co jsem si tehdy myslel já?
Ema: Co?
Klavírista: Bože ona se tak divně tváří sakra určitě se chce líbat padám odsud rychle pryč.
Ema: /záchvat smíchu/
Klavírista: A teď mi přečti tu tvoji sloku.
It’s a match a meč je zbraň
Kdo můžeš, spas se nebo braň
Kdo porazí tu příšeru
Přežije i kapelu