Červen 2016, úterý ráno. Nad žákovskou knížkou.

Učitel: Jé! Ema mele maso!
Ema: To říkal i váš šéf.
Učitel: Ježišmarjá, vám už je třicet?
Ema: Až za půl roku!!!
Učitel: A co že si děláte papíry tak pozdě?
Ema: Dřív jsem je nepotřebovala. Teď potřebuju.
Učitel: A co děláte?
Ema: Překládám z finštiny.
Učitel: Siksi miksi hyvää päivää!*
Ema: Hezký.
Učitel: To mě naučil jeden můj finský kamarád. Já už učil všechno možný, Rusy, Mongoly, Egypťany, ale překladatelku z finštiny teda ještě ne.
Ema: A všichni to dali?
Učitel: Všichni, až na ty dva Egypťany. Jeden odmítl dodržovat značky, druhej se neodvážil jet rychleji než čtyřicítkou.
Ema: Myslíte, že to dám já?
Učitel: Jak se řekne finsky spojka?
Ema: Kytkin.
Učitel: Jste hysterka?
Ema: Ne.
Učitel: Tak to dáte.

Akorát jsem mu teda neřekla, že tu finštinu jsem vystudovala kvůli Egypťanu Sinuhetovi. Snad to nebude přitěžující okolnost.

• Překlad: Proto proč dobrý den. Jedná se o začátečnické dada.