Leden 2016, středa 20:00, londýnská kavárna.
Ema: Can I have a cup of tea please?
Obsluha: Where are you from?
Ema: Czech Republic.
Obsluha: Cool. Tak ten čaj máte zadarmo.
Můj nedokonalý přízvuk patří k mému osobnímu tisíci věcí, co mě serou. Ale evidentně i z věcí, co mě serou, se občas dá přijatelně profitovat.
***
Leden 2016, čtvrtek 10:00, londýnský mrakodrap.
Žena_s_typicky_klingonským_jménem: Ahoj, já jsem Žena_s_typicky_klingonským_jménem!
Ema: Ahoj, Ženo_s_typicky_klingonským_jménem. Nejsi náhodou Klingonka?
Žena_s_typicky_klingonským_jménem: Omg! Jak to víš?
Ema /klingonsky/: Máš typicky klingonské jméno.
Žena_s_typicky_klingonským_jménem: Omg! Ty mluvíš klingonsky?!
Ema /hrdě/: Ó ano. Klingonštinu jsem vystudovala na univerzitě.
Žena_s_typicky_klingonským_jménem: Omg! Proč proboha?
Ema: No, bylo mi devatenáct a přišlo mi to jako dobrý nápad.
Žena_s_typicky_klingonským_jménem: Chápu. Já si v osmnácti nechala propíchnout jazyk.
Holt někdo na ty jazyky není.
Pár postřehů z Londýna najdete taky na Twitteru pod #emaVLondyne a pak tady:
Ema mele 
musím ti to napsat. to s tím jazykem je prostě moc pěkná pointa. se tomu směju asi už počtvrté.
To se mi líbíLíbí se 1 osoba
Směje se nás víc 😀
A připomnělo mi to, jak jsem kdesi četla (nějaká přiznání anglistů), že „založit své životní rozhodnutí (týkající se povolání) na tom, že člověk má rád knížky a skotské kopečky“ asi nebyl úplně dobrej nápad – cože perfektně vystihuje můj důvod ke studiu. A já od toho ani moc nečekala, hlavně ten knižní přehled 😉
Takže Ema je blondýna? Nebo je to kámoška?
To se mi líbíLíbí se 1 osoba
Moje motivace byla dost podobná, takže chápu naprosto. Na snímku je Klingonka. 🙂
To se mi líbíTo se mi líbí
To mě velmi těší. Díky!
To se mi líbíTo se mi líbí