Prosinec 2015, 20:00, velká severská oslava Severského spølku.
Její oblíbený herec: Co to je?
Ema: Záhadné pastilky. Dej si.
Její oblíbený herec: Já už měl záhadnou čokoládu a byla v ní, fuj, lékořice. Ty si dej.
Ema: Tak jo.
Její oblíbený herec: Tak co?
Ema: Fuj, rybí tuk.
Její oblíbený herec: Ty jsi jak moje kamarádka ze školky, které jsem řekl, že když sní magnet z tabule, budu s ní chodit.
Ema: A co ona na to?
Její oblíbený herec: Snědla dva.
Ema: (smích)
Její oblíbený herec: Protože jsem formát, chodil jsem s ní až do druhé třídy.
Ema: Bezva, takže odteďka chodíš se mnou.
Její oblíbený herec: Cože?!?!
Ema: Snědla jsem kvůli tobě pastilku s rybím tukem! Vidím to aspoň na jedno pololetí.
Její oblíbený herec: Ale…
Malá mořská víla: Fuj, děcka, já jsem normálně asi snědla pastilku s rybím tukem.
Ema: Já jsem byla dřív!!
Malá mořská víla: Prosím?
Její oblíbený herec: Emo, já…
Ema: Snědlas rybí tuk, takže budeš taky chodit s Mým oblíbeným hercem.
Malá mořská víla: No super!
Ema: Ale až od příštího pololetí.
Její oblíbený herec: Emo, já tě za…
Ema: Pošli to o tom tuku dál, Vílo.
A jak ví každý předškolák, dobré zprávy se šíří rychle. Proto teď příštích pár měsíců po Mém oblíbeném herci radši nic nechtějte, bude dost vytížený.