Den dětí 2015, pondělí večer. Kampa.
Ema: Mimi, můžu si tě vyfotit?
Mimi: A proč?
Ema: Protože ti to sluší.
Mimi: A proč?
Ema: Protože si hraješ s tím dárkem, co jsem ti dala.
Mimi: A proč?
Ema: Jakože proč jsem ti dala ten dárek?
Mimi: /kýve hlavou/
Ema: No přece proto, abych si tě s tím mohla vyfotit, dát to na blog a vytvářet tam umělý dojem, že jsem dobrý člověk… Tak můžu?
Mimi: Tak jo.
Já to dítě žeru.

Mimi a dárek. Fotku zveřejňuji s laskavým svolením Mimi a jejích rodičů.
Má „a proč fáze“ byla brutálně ukončena unaveným „aby se blbí měli na co ptát.“ To zděšení, když si dítě poprvé uvědomí, že by mohlo být skutečně blbé… to bych nikomu nepřál. Tedy kromě svých dětí. Moje děti to čeká určitě.
To se mi líbíLíbí se 1 osoba
Smála jsem se asi minutu v kuse. A teď je jasné, po kom jsi zdědil ten nekompromisní smysl pro humor. 🙂
To se mi líbíTo se mi líbí