Červen 2015, pondělí večer, kurs finštiny pro začátečníky. Čte se dialog z hotelové recepce.
Ema: Tak a teď si tu situaci nasimulujeme a zahrajeme si krásnou, hodnotnou scénku na téma ‚mluvím finsky na recepční‘.
Studentka 1+2: Neeee!!!
Ema: Protesty jsou marné. Stačí mi úplná kostra, ale chci vidět výsledky své roční práce, dámy. Chci vidět, jak se finsky domluvíte ve finském hotelu. Jedem!
Studentka 1/hotelový host: Puhutteko englantia? (Mluvíte anglicky?)
Studentka 2/recepční: Joo. (Jo.)
Studentka 1 /vítězoslavně/: Excellent! I have a reservation here………
Ema mele 
Och, čo mi to len pripomína? Po roku navštevovanie kurzu fínčiny som na tom rovnako :). No chyba rozhodne nie je v lektorovi (tá naša lektorka bola fantastická a hnevá ma, že sa presťahovala a ďalší rok nás už nebude vyučovať).
To se mi líbíLíbí se 2 people
Taky si pamatuju, jak to v začátcích bylo těžké. Člověk se ale musí dostat za určitý zlom a pak už to jde. Můj zlom byl, když jsem šla s finskou kamarádkou na kafe, hlava mě bolela jako střep, měla jsem pocit, že nezvládnu mluvit ani česky, ale hrozně jsem ji chtěla vidět a nechtěla to rušit. No a nakonec jsme si přece jen povídaly finsky a bylo to fajn. Od té doby už se toho nebojím, vyzkoušela jsem si, že to jde i v krizi. 🙂 Hlavně se nebát chyb, těma se nejlíp naučíte. Platí nejen při studiu jazyků.
To se mi líbíTo se mi líbí