Prosinec 2014, čtvrtek večer, malé kino v centru velkoměsta.

Ema a J. trhají lístky a dealují propagační materiály před litevským filmem, jehož promítání pomáhají organizovat. Na J. právě anglicky hovoří plavovlasý fešák. Načež odplachtí do předsálí.

Ema: Co ti ten fešák chtěl?
J.: Co asi. Vědět, kde je pokladna.
Ema: Myslíš, že to byl Švéd?
J.: ?
Ema: No že byl tak hrozně hezkej!
J.: /facepalm/
Ema: Hele, já si jdu do předsálí pro… leták k filmu. Ať ty sponzory neřeknu blbě. Chápeš.
J.: /facepalm/

Načež Ema, cestou pro leták, tou nejčirejší náhodou potká bludného Fešáka.

Fešák: angličtinaangličtinaangličtina
Ema: /si myslí/ No ne, on na mě mluví. A úplně sám od sebe!
Ema: /říká/ Eee. Sorry… You were saying?
Fešák: When does the film start?
Ema: /říká/ In 15 minututes.
Ema: /si myslí/ Mluv na něj dál! Říkej něco!! COKOLI!
Ema: /říká/ Aaaand, you know, there will be an introduction. Like… before the movie. In Czech. Don’t you mind that?
Fešák: /těká očima/ Uhm… No, I don’t.
Ema: That’s good. Cause it won’t be long. It’ll be like a short speech about the movie and stuff.
Fešák: /jo tak netěká. Hledá únikovou cestu. A zdá se, že dost akutně./ I… see.
Ema: And the film will be with Czech subtitles only. Not in English.
Fešák: Oh well, thank you for the information, but I don’t really need any subtitles.
Ema: Oh? So do you speak, like, Latvian? How cool is that!
Fešák: No, I DO NOT speak Latvian. I am a Lithuanian. I am from Lithuania. I speak Lithuanian. And this film is LITHUANIAN.

Ema: But…
Fešák: Now if you PLEASE let me get my beer!!

 

Milé děti, dávejte na hodinách angličtiny pozor a nepleťte si Lithuanii s Latvií. To, že ty dva pobaltské státy zaměňujete akorát v cizích jazycích, vám totiž zhacenou naději na litevské rande nenavrátí. A vy se může leda tak jít klouzat. Do Lotyšska.