Ema je maso

Prolog
Podzim 2002, pátek. Šestnáctiletá Ema, patnáctiletá Adele a další kamarádky jsou v čajovně v Rodné Nadhroudě.

17:00
Adele: A teď si dáme dýmku.
Ema: Holky, to ne, já nekouřím, v tomhle jsem fakt zásadová.
Adele: Chutná to jako jahodová zmrzlina.
Ema: Hmmm… Tak jo.

19:00
Adele: A teď si dáme další čaj.
Ema: Ne, holky, já už vážně musím domů, za chvíli mi jede autobus.
Adele: Ještě nechoooď… Pojedeš tím dalším.
Ema: Ale když mě doma čekaj.
Adele: Tak ještě počkaj.
Ema: Hmmm… Tak jo.
Adele: A navíc mi tady v mezičase můžeš dopsat slohovku.
Ema: Dobře.
Adele: A složit básničku o tom, jak jsem úžasná.
Ema: Jasně.
Adele: Přes básničky seš vážně talent.
Ema: Dík.
Adele: Takže bys mi rovnou mohla slíbit 20 % z tvého budoucího spisovatelského zisku. Za to, jak tě inspiruju.
Ema: Tak platí.
Adele: Wow! Ty se vážně necháš ukecat úplně ke všemu. To je tvoje nejlepší vlastnost.

21:00
Adele: A teď jdeme na diskotéku.
Ema: Ale holky, víte, že já tancovat neumím.
Adele: Tak jeď domů.
Ema: Hmmm… Tak jo.

 

Log
Červenec 2014, čtvrtek pozdě večer, Ema, Alexander Skarsgard a další milí lidé slaví na Vinohradech narozeniny Florence.

Alexander: Tak vás u nás všechny srdečně vítám. Všechny kromě Emy, která je tu tak často, že vítat ji pořád dokola už mě trochu unavuje.
Ema: Neboj, dneska tady nespím.
Alexander: Tos říkala i posledně.
Ema: Ne, vážně, dneska jedu na noc domů.
Alexander: Pokud se tě ovšem v noci Florence ze zdvořilosti nezeptá, jestli radši nezůstaneš u nás. A ty zas uděláš to svoje „Hmmm… Tak jo.“
Ema: Už byste za ty roky mohli vědět, že si máte dávat pozor na to, co mi nabízíte. Jsem otevřená všem výzvám a zdvořilostní otázky jsou pod mé rozlišovací schopnosti.
Alexander: Já bych spíš řekl, že seš submisivní.
Ema: Nechápu…?
Alexander: Co přesně je ti nejasného na slově „submisivní“?
Ema: No spojitost se mnou. S tou cool holkou, která si dala potetovat záda, procestovala na vlastní pěst půlku, nebo přinejmenším čtvrtku Evropy a píše fakt hustě rebelský blog! Takže co je na mně u všech všudy submisivního?
Alexander: Nenecháš se snad ke všemu ukecat?
Ema: Nechám.
Alexander: A kdy jsi naposledy někoho komandovala?
Ema: Nevím.
Florence: Ale já vím. Nikdy.
Ema: No je pravda, že kolem vždycky bylo komandantů až až, tak jsem považovala za nadbytečné komandovat taky.
Florence: Právě.
Ema: Mně spíš vyhovuje komandování odporovat. Odevzdaným povzdechem třeba.
Alexander: A tomu se říká submisivní, Emo.

 

Epilog
Hmm… Tak jo.

masochist

Advertisements

9 comments

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s