Už mou milou do kostela vedou

Duben 2014, noc ze soboty na neděli.
Ema, Florence, Alexander Skarsgård, Nightwork But Better (kteří přijeli na víkend z Rodné Nadhroudy) a whisky, ó můj bože, spousta whisky jsou spolu v klubu na Vinohradech.

3:00
Ema a Jakub Prachař But Better tančí ploužák. Už třetí píseň. Přestože pomalý byl jen ten první song.

3:05
V klubu je vedro.
Ema a Jakub jdou na vzduch.

3:10
Ema a Jakub na rohu Francouzské a Americké. Ema má dojem, že by bylo vhodné trochu té společenské konverzace.

Ema: A osmnáct už ti bylo?
Jakub: Jo.
Ema: Netaháš mě za fusekli?
Jakub: No dovol? Klidně ti ukážu občanku.
Jakub: /podává Emě doličný doklad/
Jakub: Ale mám tam děsnou fotku.
Ema: Pane bože, to snad ne!
Jakub: No počkej, zas až tak děsná snad není?
Ema: Vždyť ty seš mladší než můj bratr! (ročník 1992, pozn. red.)
Jakub: Mně to nevadí. Tobě jo?

3:15
Ema a Jakub stále na rohu Francouzské a Americké. Ema má opětovný dojem, že by bylo vhodné trochu té společenské konverzace.

Ema: Ehm… Takže támhleta ulice se jmenuje Americká a je fakt moc hezká.
Jakub: Park by tu nebyl?
Ema: A to náměstí se jmenuje Míru.
Jakub: A park by tu někde nebyl?
Ema: Podívej, jak je ten kostel krásně osvětlený. To je Svatá Ludmila.
Jakub: Oukej. Jestli tady vážně nemají žádný park, tak jsem ochotný to dělat i v tom kostele.

3:20
Ema a Jakub pořád na rohu Francouzské a Americké, kde je nalézají zbylí členové pařba skupinky, klub opouštějící.

Alexander Skarsgård: /dusí se smíchy/ Emo, Jakube, co vy dva tady spolu sami?
Ema: Eeee, já tady Jakubovi ukazuju… pražské monumenty.
Jakub: Kromě kostela.

10:00
Ema, Florence a Alexander Skarsgård spolu pijí ranní kávu.

Florence: A dáš to na blog?
Ema: Zešílelas? Mám snad nějaké hranice, ne?

5 comments

  1. Být s tebou, to je jako být účastníkem v reality show. Nevím, jestli bych to zvládl, kdyby se to týkalo mě. Nejvíc mě fascinuje, žes čekala tři měsíce s touhle intimní/banální historkou a stejně jsi ji zveřejnila.

    Na druhou stranu… aspoň si zaznamenáváš zážitky na později – taky by mě zajímalo, co se mi před lety honilo v hlavě, když jsem začal chodit se svou (budoucí) manželkou…

    To se mi líbí

    1. Dík za podnětný komentář.

      S tím čekáním to je záměr prakticky u všech textů tady, jsem radši, když si to můžu přečíst s odstupem, získat trochu nadhled a nechat pracovat autocenzuru (jakkoli zákeřně vytvářím dojem, že žádná není).

      Jinak myslím, že to balancování na hraně intimita/banalita/pointa je zásadní věc, která mě na tomhle psaní baví, je to svým způsobem adrenalin.

      To se mi líbí

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s