Pondělní večer, květen 2014. Skvělá spolubydlící a Ema mají sraz v Dejvicích.

Ema: Kam půjdem?
Skvělá spolubydlící: Co bys řekla na buržoazní kafe na terásce na kulaťáku?
Ema: Že víc by mě překvapilo snad jenom to, kdybys navrhla ten fast food vedle.
Skvělá spolubydlící: Já věděla, že budeš nadšená.

Střih. Ema a Skvělá spolubydlící hovoří s číšníkem.
Skvělá spolubydlící: …tady, ale vezmem si to ven.
Ema: A když už jsme tu na tom buržoazním kafi, přihoďte nám k tomu ještě támhlety dvě minimakronky, prosím vás.
Skvělá spolubydlící: Minimakro co?
Ema: Minimakronky. Takový jako nóbl piškot s krémem.

Střih. Ema a Skvělá spolubydlící s kávou na terásce. Minimakronky spočívají stále nedotčeny na dezertním talíčku na stole.
Skvělá spolubydlící: Konverzacekonverzacekonverzacekonverzace.
Ema: Konverzacekonverzace?!
Skvělá spolubydlící: Konverzace! Konverzacekonverzacekonver…
Mladík v pruhovaném tričku: /vejde na terásku a úslužně se ukloní/ Dobrý den.
Ema&Skvělá spolubydlící: Dobrý den.
Mladík v pruhovaném tričku: /popadne minimakronky a peláší jako o život pryč/
Ema: Promiňte, možná se pletu, ale mám dojem, že to byly naše minimakronky, co jste právě odnesl?
Mladík v pruhovaném tričku: /navždy mizí ve vlezu do metra/

Jo, není nad to si jednou za čas osvěžit schopnost své excelentně pohotové reakce.

Dále je skvělé vědět, že pražské podsvětí má vychování a styl.

Mrzutý ovšem zůstává fakt, že se ten hubený kluk ze své kořisti v podobě dvou piškotů nejspíš moc nenajedl. Nóbl věci jsou totiž v tomhle ohledu dost na nic.