Prosinec v pokročilém adventu. Jedna z posledních Eminých hodin předtím, než se z učitelky stane kancelářskou krysou.
Ema do firmy slavnostně přináší noťas a bedničky, studenti němčiny si přáli zpívat koledy.

Studenti: Pančelko, pusťte nám tu vaši kapelu.
Pančelka: Já už s ní nezpívám.
Studenti: To nevadííí!
Pančelka: Už jsem vám to pouštěla loni.
Studenti: To nevadííí!
Pančelka: A předloni.
Studenti: To nevadííí!
Pančelka: Jestli se na téhle hodině bude něco zpívat, tak jedině Tannenbaum.
Student Vlezdoprdelka: Se nám divíte, když máte hlas jak Dusilová? (Vlezdoprdelka ví, že pančelka Dusilovou nekriticky zbožňuje, pozn. red.)
Pančelka: TAK DOST!! Koukejte zpívat!

Ema pouští Tannenbaum na plné pecky, tabulky skla v oknech se otřásají, podlaha duní. Koledu odzpívá sama, studenti se jí smějí, nikdo se nepřidává.
Píseň konečně dohraje.

Vlezdoprdelka: Jsme vám říkali, ať nám radši pustíte tu vaši kapelu…